sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj
Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.
Novodobý filiální kostel, jehož základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Velehradu dne 22. dubna 1990. Stavbu navrhl a projektoval hlavní architekt z Olomoucké diecéze Ing. Tomáš Černoušek a byla provedena v letech 1992-1995. Dne 6. července 1996 byl kostel vysvěcen.
Kostel sv. Jiljí, vybudovaný někdy v letech 1760-1770 v barokním slohu, stojí s velkou pravděpodobností v místě staršího středověkého chrámu. Kostel byl benedikován 14. června 1770 holešovským děkanem Jindřichem Aloisem Krausem.
Kostel byl postaven v 9. stol. jako součást velkomoravského hradiska (pobývali zde sv. Cyril a Metoděj). V 10. stol. bylo hradisko opuštěno. R. 1358 dal markrabě moravský Jan Jindřich horu augustiniánům, ti zde postavili kapli a klášter. R. 1421 vše zničeno husity. R. 1863 postavena dřevěná kaple.
Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.
Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.
Kunovický kostel se poprvé vzpomíná v r. 1235. V r. 1517 byl Janem z Kunovic na jeho místě vystavěn nový chrám, jenž byl v. l. 1759–1761 za faráře J. N. Merttena barokně upraven a rozšířen. V r. 1991 vysvěceny dva nové zvony.
Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.
Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.
Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Kostelec
Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.
