Turistické cíle v okolí obce Boršice u Buchlovic

Nejstarší zachovalá část areálu hospodářského dvora velehradského kláštera pochází z poloviny 16. století. Ve 20. století došlo k demolici západní části areálu. V letech 2010-2011 proběhla rekonstrukce a adaptace na multifunkční centrum.

Bývalý středoveký vodní hrad z 13. stol, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. R. 1621 zámek silně poškozen, rozstřílen a zapálen. Ve 2. pol. 17. stol. zámek upravován. R. 1945 v důsledku válečných událostí silně poškozen, později opraven.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.

Traduje se že mlýn stál již v r. 1840. Prvně je doložen v kupní smlouvě z r. 1879. V r. 1938 byl mlýn zbořen. V r. 2003 byl proveden archeologický průzkum a v letech 2007-2009 byla podle dochované dokumentace postavena jeho věrná replika.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.

Nádraží bylo postaveno r. 1930 (arch. Karel Dvořák, výzdoba slováckými motivy Růžena Falešníková). Silně zchátralé nádraží prošlo r. 2004 celkovou rekonstrukcí (titul města Stavba roku 2004). R. 2011 vyhlášeno Nejkrásnějším vlakovým nádražím v soutěži sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění.

Reliéfní pozůstatky tvrze patrně z konce 13. století, zatím neznámé historie, ležící na hraně terénní terasy, asi 0,5 km severozápadně od dnešní obce Vlkoš u Kyjova

Terénními úpravami v roce 1988 zcela zaniklé tvrziště v poloze Hulínův kopec, jenž dostal název podle rodiny Hulínů, která před asi čtyřmi generacemi v místě bydlela. Bývalé tvrziště se nachází v těsném sousedství kostela sv. Alžběty Durynské (100 m západně od něj) v místě domu č. p. 9.

Vodní nádrž Koryčany z let 1953-1958 na říčce Kyjovce (též Stupavě) slouží jako vodárenská a její břehy včetně hráze proto leží v ochranném pásmu 1. stupně. Hráz dlouhá 180 m a vysoká 20 m vytváří přehradní jezero o rozloze 35 ha a délce téměř 2 km.

Zcela zaniklý zámek, který nechal jako součást dvora postavit v roce 1660 tehdejší majitel bzeneckého panství Jiří Kryštof Pruskovský z Pruskova. V roce 1925 za hraběte Antonína Magnisova byl dvůr rozparcelován a zámeček připadl obci Vracov. V letech 1969 - 1970 byl zámek kvůli jeho zdevastovaném stavu zbořen.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.