Turistické cíle v okolí obce Boršice u Buchlovic

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 morav. markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Areál uzavíral ze tří stran nádvoří. R.1837 byl přestavěn na zámek. Dnes je Charity, slouží jako soc. ústav.

Klášter založil na konci 15. století Jan Filipec, administrátor olomoucké diecéze. R. 1543 františkáni klášter opustili. Po Bílé hoře se klášter stal centrem rekatolizace. V letech 1657 – 58 byl barokně přestavěn. Roku 1950 byl zrušen, budovy sloužily jako archiv. Obnoven v roce 1990.

Dům byl postaven v r. 1927 jako hlavní sídlo kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. V r. 1942 ústav zabrali nacisté a v r. 1952 komunisté. Od r. 2000 slouží jako hlavní domov kongregace.

Barokní klášter postavený v letech 1717–39 majiteli veselského panství. Zrušen roku 1784, nedlouho po ukončení stavby (1764). Kostel slouží nadále jako farní. Obnoven po poškození za II. světové války.

Významný bod Chřibských vrchů. Úzký asymetrický hřbet tvořený paleogenními hrubozrnnými pískovci až slepenci. Po celé délce větší i menší skalní formy různých tvarů. Vlastní vrchol má pozoruhodný tvar směrem vzhůru se zužující.

Koryčanská kaple byla postavena v pol. 19. stol. ve stavebním stylu napodobujícím baroko. Místo sloužilo k zastavení a odpočinku poutníků putujících do koryčanského kostela na pouť k svátku narození Panny Marie.

Barokní zámek přebudovaný v 2. pol. 17. stol. z původní tvrze. Po požáru na počátku 18. st. bylo přistavěno severní křídlo, později i třetí křídlo a terasa s balustrádou. Tím získal zámek dnešní podobu. Nyní slouží zámek školským účelům.

Na místě původního gotického kostela v l. 1770–1780 postaven nový pozdně barokní kostel přestavěný r. 1856. V průčelí hranolovitá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vchod. Generální oprava v l. 1903–1904. Poslední opravy koncem 20. století.

Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na popud Amanda Antonína z Petřvaldu za jeho nástupců, snad v místě starší stavby zničené požárem. V r. 1770 za Künburgů byl dokončen a vysvěcen.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Kostel Panny Marie je ze 13. st., původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Dnešní podoba je z pol. 18. st. Na vnějších zdech jsou fragmenty románsko-gotických prvků.. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína (práce z poloviny 18. st.) a pamětní kříž, kamenická práce z roku 1828.