Horní Újezd

Situace v Horním Újezdě není dodnes zcela vyjasněná. Podle dalšího textu zjistíme, že není pochyb o tom, že zde tvrz stála, ovšem není zcela jisté kde a navíc, je docela možné, že tvrze byly v průběhu věků dvě. A to by znamenalo, že je možné počítat i se dvěma místy, kde tvrze stávaly, pokud tedy nedošlo ke stavbě nové tvrze na místě staré, pak by bylo místo jen jedno.

Začneme tím, co o tvrzi říká starší literatura. Ta ji lokalizuje téměř bez výjimek na tzv.Hřibův kopec, který vybíhá severním směrem, z východní části obce. Výběžek se nachází naproti kostela, přes hlavní silnici, hned za řadou domků a je o dost níže než kostel. Podél jeho východní strany vede polní cesta. Výběžek je přibližně 70 m dlouhý, stupňovitý, klesající a téměř celý oplocený a ukončuje jej právě zmiňovaná cesta, která ho úvozem obtáčí. Šířka výběžku kolísá díky různým úpravám asi okolo 15 m. V jeho vrchní části začíná dřevěný plot, jsou podél něj vidět relikty staršího zdiva (patrně stodoly, o které mluvím v popisu M.Plaček v roce 2000) a na výběžku je patrný dorovnaný stupeň asi 15 m a později 20 m široký a stojí zde zděné stavení. Dlouhý je asi 50 m a je ukončen výrazným zaoblením. Tahle část výběžku je považována za přetvořený reliéf původní tvrze. Není ovšem jistě potvrzený a tedy nejasný. Zvlášť když hned za budovou statku (ten se stojí asi 100 m jižně od tohoto výběžku) se nachází výrazná a pravidelná prohlubeň, s oblým západním ukončením, kterou zmiňuje M.Plaček jako archeologicky nepotvrzený, ale možný zbytek příkopu tvrziště. Statek stojí hned vedle kostela západním směrem a zmiňovaná prohlubeň se nachází na soukromém a oploceném pozemku. Prohlubeň je asi 35 m dlouhá, na západě zaoblená a asi 10 m široká a je využívána jako zahrádka. Při komplexním pohledu na okolí statku, který by vlastně stál v jádru tvrziště, se skutečně dá říct, že by i poloha byla příhodná. Příkop na ostatních stranách by lehce zlikvidovala stavba silnice a cesty kolem statku. Tvrz by byla narozdíl od Hřibova kopce situovaná v nejvyšším místě dnešní obce a severní stranu by přirozeně chránil svah a i místo statku je znatelně vypouklé, což dokládá vedlejší silnice vedoucí kolem něj. I pro obranu by to bylo vhodnější místo než zmíněný výběžek kopce, který na jihu a východě výrazně převyšuje okolní terén a byl by tak ve snadném ohrožení.

Jak však bylo v úvodu řečeno, popis obou míst neznamená, že se s konečnou platností musí rozhodnout že tvrz stála buď tam nebo tam. Je i pravděpodobné, že tvrze byly dvě a tedy že byly dvě i tvrziště. Patrně došlo k zániku jedné a následně vzniku druhé, pozdní tvrze. Nasvědčuje tomu zpráva z roku 1446 která mluví o tvrzi jako o „kopci obklopeným příkopem“. Je to tedy typické označení pro pustou tvrz. Ovšem o půlstoletí později se tvrz znovu zmiňuje a to jako funkční. Pokud budeme věřit těmto zprávám, v úvahu přicházejí dvě možnosti. Buď jedna tvrz zanikla a následně byla postavená nová a jinde, tím by snad obě zde popisovaná místa mohla být pozůstatky dvou sídel. Nebo je tu druhá možnost a to ta, že tvrz byla obnovena na stejném místě. V tom případě bylo tvrziště jedno a definitivní potvrzení jejího místa zůstává na archeologickém výzkumu. Autor sám za sebe, pokud by se měl rozhodnout a vybrat jedno místo, by tvrz podle obhlídky terénu situoval na místo statku vedle kostela, i s vědomím, že prohlubeň označená za příkop je značně nejistá.