aténská agora

Stavbu financoval pergamský král Attalos. Stoa má 120 metrů na délku, 45 dórských sloupů a původně byla určena jako přístřešek pro tržiště. Současná budova byla postavena archeologickou školou v 50. letech 20. století. Jde o dokonalou kopií původního starověkého sloupořadí. Dnes zde najdete Muzeum agory, takže nálezy zde vystavené pochází odtud. Dále jsou zde budovy, které skládaly poctu bohům, nebo budovy, u kterých není známo, k čemu sloužily. Tholos, Métróon, chrám Matky bohů, Diova Stoa, sloupořadí, Stoa Basileos, královské sloupořadí, Stoa Poikilé, kde byla zřízena tzv. stoická škola. Uprostřed Agory jsou stavby z doby římské. Ódeion, stavba určena ke koncertům, Pantainova knihovna, malý kostel Ajii Apostoli a další. Agora byla v druhém století našeho letopočtu zdecimována východogermánským kmenem Herulů a v pozdější době byla využívána také k obytným účelům. Znovu agoru a její starověké památky objevili až američtí archeologové v roce 1931 a začali ve vykopávkách, které pokračují dodnes..

To v podstatě znamená, že agora byla centrem městského veřejného života. Agora je bezesporu nejznámější díky svému řečnickému koutku, kde mohli filozofové, nejznámější je asi Sofoklés, či kdokoliv jiný beztrestně projevit své názory. Právě v těchto místech se prý zrodila myšlenka demokracie, vlády všech svobodných Athéňanů. Ženám byl vstup zakázán, stejně jako veškerý veřejný společenský život. Aténská agora byla původně vybudována do tvaru obdélníku. Po obvodech stály chrámy, správní budovy a obchody. Uprostřed bylo otevřené prostranství, které bylo považováno za posvátné, a nesměli sem vstupovat lidé, kteří měli na svědomí nějaký závažný trestný čin. Současná podoba agory pochází z 2. století n. l. Agoru můžeme rozdělit na tzv. Starou agoru, kde dříve stály hlavní veřejné budovy a Římskou agoru. Stará agora je v západní části areálu. Římská agora sloužila zejména k obchodním účelům. Jedinečnou dochovanou stavbou na aténské agoře je Héfaisteion. Byl vybudován roku 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec. Původně se mělo za to, že je zasvěcen athénskému králi Théseovi. Archeologové se však poslední dobou přiklání k tomu, že je věnován bohu Héfaistovi, patronu kovářství a sopečné činnosti. Chrám je postaven v mohutném dórském stylu, ale jeho slávu poněkud zastiňuje Parthenon, který je odtud krásně vidět..