© Luděk Vláčil 09/2017
Vesnice Kefalos se nachází na stejnojmenném poloostrově na jihozápadě řeckého ostrova Kos. Ve srovnání s rušnou severní a střední částí ostrova je tato část poměrně klidná. V dominantní poloze na vrcholu skalnatého výběžku na okraji staré části vesnice se nacházejí pozůstatky středověkého hradu. Dodnes se z hradu dochovaly jen části zdiva, cisterna a další prostory vytesané ve skále. Nejimpozantnější pohled na hrad je od jihovýchodu. Na území Řecka se nacházejí stovky daleko zajímavějších hradů, pevností a dalších podobných objektů, než je právě zřícenina hradu Kefalos. Díky své snadné dostupnosti a krásnému výhledu však jistě stojí za navštívení. Těsně kolem zříceniny vede silnice, kde se dá přímo u ní i zaparkovat. Z vrcholu je krásný výhled zejména na zátoku s nejkrásnější pláží ostrova, zříceninu baziliky Agios Stefanos (sv. Štěpána) a ostrov Agios Nicolaos (sv. Mikuláš). Na ostrově Kos se kromě ruiny hradu Kefalos nalézají ještě hrady Antimachia, Paleo Pyli, Neratzia a Kastelli.
Nevelký hrad na východní a z části západní straně vymezovaly skalnaté srázy. Jeho pětiboké jádro je dlouhé 50 a široké 30 m. Na protáhlé a vyvýšené terase podél západního okraje byla pravděpodobně palácovou budovu, menší s branským stavením stála v severovýchodním koutu. ...V prodloužení paláce jsou v měkké hornině částečně zapuštěné zbytky klenuté cisterny. Za zdí cisterny byla v čele hradu dlouhá místnost se vstupem do vytesané místnosti. Jeskynní prostor je vidět i pod východním ukončením čela. Na jihozápadě od jádra do svahu sbíhá hradba, na níž se částečně dochovalo vyobrazení koruny s poprsníkem. Místem dnešní silnice zřejmě procházel původně vodní příkop a patrně odděloval dnes zcela zastavěné předhradí..
Ve starověku stálo na místě dnešní vesnice Kefalos hlavní město zvané Astypalea, které bylo zničeno při zemětřesení v letech 412-413 před naším letopočtem. Hrad Kefalos se poprvé zmiňuje v roce 1271 v byzantském rozhodnutí, kterým se vypořádává spor s klášterem Patmos. To znamená, že hrad existoval již v době středověké Byzantské říše. ...V letech 1314-1315 přichází na ostrov Kos řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Poté pravděpodobně došlo k modernizaci a zesílení jeho opevnění a hrad byl nazýván "Fortezza di Chiffalo". Při neúspěšném obléhání hradu osmanskými Turky v roce 1457 se sem uchýlili místní obyvatelé, což dokazuje, že byl dostatečně opevněný, aby odolal silnému útoku. V roce 1461, po následných tureckých nájezdech, johanité zvažovali přemístit populaci z Kosu na nedaleký Rhodos, jenž byl hlavním sídlem řádu. Následně byl hrad na čas opuštěn. V roce 1493 hrad vážně poškodilo zemětřesení, ale již v následujícím roce byl znovu opraven. V roce 1505, při dalším hrozícím tureckém nájezdu, byl vydán rozkaz k opuštění hradu, jelikož jeho opevnění již bylo považováno za nedostatečné. Osmanský vládce sultán Sulejman I. v roce 1522 dobyl Rhodos a následně i Kos. Rytíři sv. Jana ostrov opustili a později přesídlili na ostrov Malta, podle nějž se začali nazývat rytíři maltézskými. Z období osmanské okupace není o hradu příliš informací. Jediná zmínka pochází z roku 1526, kdy osmanský admirál Piri Reis zmiňuje Kefalos jako třetí hrad Kosu. Hrad sloužil zřejmě jako turecký vojenský tábor, později jako obydlí a zdroj stavebního materiálu.
|
Přihlášení |
