hrad Antimachia

Andimáchia, Αντιμάχεια
Hrad se poprvé uvádí v r. 1418, ale postaven byl zřejmě již v předešlém století některým z velmistrů řádu rytířů sv. Jana. V polovině 15. stol. byl neůspěšně obléhán osmanskými Turky. Koncem 15. a počátkem 16. stol. bylo opraveno a zesíleno opevnění.
Hlavní obrázek místa
Vstupní brána
© Luděk Vláčil 09/2017
Hrad Antimachia patří k nejnavštěvovanějším památkám Řeckého ostrova Kos (Kós). Přímo před pevností je velké parkoviště, na němž můžete zaparkovat své zapůjčené auto. Pevnost je volně přístupná, ale v době sezóny se vybírá dobrovolné vstupné, za nějž dostanete občerstvení. Bude se vám hodit, areál je totiž opravdu rozlehlý. Jsou zde sice toalety, ale jak tomu zde na odlehlejších místech bývá, jejich návštěvu ani v nejnutnějším případě nedoporučuji. Funkční zdroj vody k osvěžení zde také nenajdete. V areálu se nacházejí alespoň dva udržované ortodxní chrámy, sv. Mikuláše a sv. Paraskevi, v nichž najdete příjemný stín.
Luděk Vláčil, 9.4. 2018
popis

Ve vnitrozemí ostrova Kos (Kós), 2,5 km od pobřeží, se rozkládá rozlehlá fortifikace - hrad, jenž se svými rozměry (290×120 m) blíží městečku. Ruiny zástavby na ploše cca 3,5 ha rýsují systém ulic a dojem městečka dotváří i existence dvou východokřesťanských chrámů a zřícenina mešity. Pevnost Antimachia bude zřejmě starší než na první pohled vypadá. Uprostřed nejohroženější a v současnosti nejzachovalejší severní hradby je mohutný rondel, sloužící i jako vstupní brána. Před ní je mírně vyvýšená plošiny pro postavení děl. Palbu též umožňovaly typické barbety, jimiž je vybavena dochovaná část obvodu v čele. Ze západu fortifikaci odděloval od zužujícího se hřebene přes 20 m široký příkop. Na severní přístupné straně byl příkop asi méně rozměrný, protože již není patrný. Na zbývajících stranách obléhání znesnadňovaly skalnaté svahy.

Luděk Vláčil - zdroj: Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) MIROSLAV PLAČEK, file:///G:/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_12.pdf a další, 9.4. 2018

historie

Středověká rytířská pevnost, hrad Antimachia, se poprvé uvádí na mapě Cristofora Buondelmontiho z roku 1418, ale zřejmě byla postaven již ve 14. století. V letech 1314-1315 přichází na ostrov řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Jako zakladatel hradu je občas a bez udání zdroje uváděn velmistr Hélion de Villeneuve (1319-1346), což však není příliš pravděpodobné. Jako nejpravděpodobnější doba vzniku se jeví až období působení velmistra Juana Fernandeze de Heredia (1377-1396). V roce 1381 došlo k opevnění městečka Kósu a také je zmíněna fortifikace již existující osady. Vzhledem k tomu, že jiná opevněná osada na ostrově nebyla, je pravděpodobné že se jednalo právě o toto místo. O stáří osídlení svědčí i stavba chrámu sv. Paraskevi z pozdně byzantského období. Antimachia byla jedna…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) MIROSLAV PLAČEK,file:///G:/tex-Dokumenty/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_12.pdf a další, 9.4. 2018

Půdorys místa


©Zdroj: 2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_12.pdf Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) MIROSLAV PLAČEK
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Řecko, Jižní Egeis, Kos

Místa v okolí

 Palio Pyli
 Vokkolia
 bazilika Kapama
 bazilika sv. Pavla
 Asklépion
 Kefalos
 Odeion
 agora
 Kastelli
 Neratzia
Základní informace místa
ID místa: 13638
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.4.2018
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama