Vstupní brána
© Luděk Vláčil 09/2017
Ve vnitrozemí ostrova Kos (Kós), 2,5 km od pobřeží, se rozkládá rozlehlá fortifikace - hrad, jenž se svými rozměry (290×120 m) blíží městečku. Ruiny zástavby na ploše cca 3,5 ha rýsují systém ulic a dojem městečka dotváří i existence dvou východokřesťanských chrámů a zřícenina mešity. Pevnost Antimachia bude zřejmě starší než na první pohled vypadá. Uprostřed nejohroženější a v současnosti nejzachovalejší severní hradby je mohutný rondel, sloužící i jako vstupní brána. Před ní je mírně vyvýšená plošiny pro postavení děl. Palbu též umožňovaly typické barbety, jimiž je vybavena dochovaná část obvodu v čele. Ze západu fortifikaci odděloval od zužujícího se hřebene přes 20 m široký příkop. Na severní přístupné straně byl příkop asi méně rozměrný, protože již není patrný. Na zbývajících stranách obléhání znesnadňovaly skalnaté svahy.
Středověká rytířská pevnost, hrad Antimachia, se poprvé uvádí na mapě Cristofora Buondelmontiho z roku 1418, ale zřejmě byla postaven již ve 14. století. V letech 1314-1315 přichází na ostrov řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Jako zakladatel hradu je občas a bez udání zdroje uváděn velmistr Hélion de Villeneuve (1319-1346), což však není příliš pravděpodobné. Jako nejpravděpodobnější doba vzniku se jeví až období působení velmistra Juana Fernandeze de Heredia (1377-1396). V roce 1381 došlo k opevnění městečka Kósu a také je zmíněna fortifikace již existující osady. Vzhledem k tomu, že jiná opevněná osada na ostrově nebyla, je pravděpodobné že se jednalo právě o toto místo. O stáří osídlení svědčí i stavba chrámu sv. Paraskevi z pozdně byzantského období. Antimachia byla jedna… číst dále
|
Přihlášení |
