© Luděk Vláčil 09/2017
V Egejském moři v souostroví Dodekanésos v téměř neobydlené jihovýchodní části ostrova Kos, na poloostrově Kefalos na skále, která se zvedá jihozápadně od hory Zini, poblíž prehistorické jeskyně Aspri Petra známé nástěnnými malbami, se zachovala zřícenina středověké pevnosti. K hradu nazývanému Kastelli či Kastélli Kefálou (anglicky Kastelli of Kefalos, řecky Καστέλλι Κεφάλου), jenž stojí na masivní skále, nevede žádná cesta a nenajdete jej v žádných turistických průvodcích ani mapách. Přestože stojí na místě ke stavbě hradu přímo vybízejícím, je téměř neznámý. Zbytky hradu jsou zdáli nerozeznatelné a zpozorovat je lze až zblízka, tedy z míst mimo cestu.
K hradu se lze dostat ze ,,silnice" vedoucí z vesnice Kefalos na nejjižnější cíp ostrova k monastýru (ortodoxní klášter) sv. Jana (Agios Ioannis). Asi 1 km od konce cesty, mezi horami Zini a Latra, odbočuje doleva dvojice kamenitých cest, kde se dá zaparkovat. Dále již lze pokračovat pouze pěšky až ke strmé skále. Do areálu hradu se dá dostat pouze dírou v nejdelší části zachovalého zdiva. Cesta není nejsnadnější a vyžaduje pevnou obuv. Čím měně si toho sebou vezmete, tím lépe. Z hradu se kromě výše zmíněné zdi dochovaly ještě další menší fragmenty zdí i s náznaky zaklenutí a kruhová, původně také zaklenutá podzemní místnost.
Na ostrově Kos se kromě ruiny hradu Kastelli nalézají ještě hrady Antimachia, Paleo Pyli, Neratzia a Kefalos.
Na masivní skále, jež se zvedá jihozápadně od hory Zini, se mělo nacházet byzantské opevnění již v 13. století. Tato pozice byla vhodná pro kontrolu úžiny mezi ostrovem Nisyros a poloostrovem Kefalos. ...Ze tří stran se terén svažuje prudce k moři, jediná přístupová cesta k hradu tak vedla pouze ze západu. V letech 1314-1315 přichází na ostrov Kos řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Ten nejpozději v 15. století zmodernizoval a zesílil opevnění, přesto však hrad nebyl zřejmě nikdy příliš důležitý. Tomu napovídá skutečnost, že se o něm nedochovala žádná zmínka. Neuvádí se v byzantských ani v rytířských pramenech. Některé architektonické rysy stavby jsou typické pro rytířskou architekturu konce 15. století, což dokládá jeho využití rytíři sv. Jana ještě v době před dobytím ostrova osmanským vládcem sultánem Sulejmanem I. v roce 1522. Rytíři sv. Jana opustili Kos i své hlavní sídlo Rhodos a později přesídlili na ostrov Malta, podle nějž se začali nazývat rytíři maltézskými. Nálezy z prostoru hradu dokládají jeho osídlení i v období osmanské okupace ostrova v 16. století. V té době již však nebyl nijak upravován a časem zanikl. V roce 1844 hrad prozkoumal L. Ross a později jej popsal J. Zarraftis (Koia, B '1921, s. 119)..
|
Přihlášení |
