
Délka zdi byla 80 římských mil (73 mil současných) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a celá byla postupně vystavěna z kamene. V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí. Pevnost se nachází ve zvlněné pahorkatině, dnes využívané pastvinami. Terén zde žádnou ochranu zdi a pevnosti od severu proti Piktům neposkytoval. Pevnost má obdélný půdorys se zaoblenými nárožími. Tento tvar je typický pro římské pevnosti. Oproti pevnostem… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit říši před Pikty na severu. Pevnost Great Chesters (původním jménem Aesica) byla na Hadriánově zdi postavena někdy kolem roku 128. Byla jednou z několika pevností, které zeď chránily. Žádná z těchto pevností ale nebyla součástí původního plánu. Pevnost byla ke zdi přistavěna. Nahradila mílový hrad 43, který byl po jejím dokončení odstraněn. Ve 2. století zde sloužila nejprve šestá kohorta Nervianů (kmen z území dnešní Belgie) a po nich šestá kohorta z provincie Raetia. Ve 3. století zde sloužili Asturiánci z Hispánie (zdroj: Wikipedie). Dle knižního průvodce po Hadriánově zdi zde v době založení pevnosti sloužili Dalmáti (z dnešní Dalmácie) a později Hamii (slavní lučištníci ze Sýrie, zdroj: H. Stedman, Hadrian’s Wall Path, D2Print, Singapore, 2008). V roce 1894 byl v pevnosti proveden archeologický výzkum.… číst dále