
Hrad Palio Pyli bývá neprávem opomíjen, i když patří k nejzajímavějším památkám řeckého ostrova Kos (Kós), nepatří k nejnavštěvovanějším. Přímo pod pevností je menší parkoviště, na němž můžete zaparkovat své zapůjčené auto. Hrad i předhradí jsou volně přístupné. Areál je dost rozlehlý a skalnatý. Jsou zde sice toalety, ale jak tomu zde na odlehlejších místech bývá, jejich návštěvu ani v nejnutnějším případě nedoporučuji. Nad ruinami zaniklé osady Pyli nedaleko hradu se však nachází taverna s občerstvením, k níž stoupá pěšina.
Skrze jižní terasy stoupala přístupová stezka, která procházela bránou, v níž se trasa cesty zalamovala. Tato branská stavba vznikla přestavbou masivního zaklenutého byzantského ortodoxního křesťanského chrámu křížového půdorysu. Hradby na terasách byly místy zesíleny snad pozdně středověkými vícebokými prvky. Ke stavebním úpravám došlo někdy v letech 1436-1454, čemuž nasvědčuje deska s erbem Fantina Queriniho di Stampalia, který tehdy na Kósu působil ve funkci baillifa. Podhradní opevněná osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik ortodoxních chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Dodnes se zachoval rozsáhlý komplex kamenných ruin..
Podhradní osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Nejdůležitější zdejší církevní stavbou byl chrám opatství Theotokós (Bohorodičky), pro jehož stavbu daroval v roce 1081 půdu byzantský císař Alexios I. Komnenos. Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství snad již Alexios I. Komnenos vládnoucí v letech 1081-1118, nejpozději však jeho nástupce Jan II. Komnenos (Ioannes Komnenos), který panoval v letech 1118-1143. Někdy z té doby má údajně pocházet horní hrad s obytným věžovitým útvarem v nejvyšším severovýchodním cípu. Pyli lze pravděpodobně ztotožnit s nejmenovaným hradem zmiňovaným roku 1302. V letech 1314-1315 přichází na Kos (Kós) řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Asi po krátkém přerušení roku 1336 získal řád ostrov definitivně a osadil hrad ve vnitrozemí posádkou 25 rytířů a 100 turkopolů. Tímto hradem byl zcela jistě hrad Pyli. K trojbokému hradnímu jádru bylo postupně přihrazeno několik teras kopce. Skrze jižní terasy stoupala přístupová stezka. Brána, v níž se trasa cesty zalamovala, vznikla přestavbou masivního zaklenutého byzantského chrámu křížového půdorysu. Hradby na terasách byly místy zesíleny snad pozdně středověkými vícebokými prvky. K přestavbě hradu došlo někdy v letech 1436–1454, čemuž nasvědčuje deska s erbem Fantina Queriniho di Stampalia, který tehdy na Kósu působil ve funkci baillifa (soudního vykonavatele). Obléhání hradu při vpádu osmanských Turků v roce 1455 není doloženo. V roce 1493 zjišťovala komise bratra Rinalda di San Simone za účasti vojenského velitele ostrova bratra Edoarda di Carmandino škody po zemětřesení a snad i předchozím obležení. Kolem roku 1500 bylo trojboké jádro na severu zesíleno oblou baštou-rondelem. Později se centrum správy a hospodářského života přesunulo do Narangie (dnešní město Kós). I když časem význam Pyli upadl, hrad byl obydlen ještě po obsazení ostrova Turky, a to nejméně po celé 16. století. Současné pojmenování Paleo (Palaio) Pyli neboli Staré Pyli se nazývá starým kvůli přesídlení obyvatel do dnešní níže položené vsi Pyli po epidemii v roce 1830. Od té doby je pusté i celé okolí hradu..