Pohled na hrad ze zaniklé osady
© Luděk Vláčil 09/2017
K nejstaršímu trojbokému jádru s věžovým útvarem na severu, tzv. hornímu hradu, bylo postupně přihrazeno několik teras kopce. Skrze jižní terasy stoupala přístupová stezka, která procházela bránou, v níž se trasa cesty zalamovala. Tato branská stavba vznikla přestavbou masivního zaklenutého byzantského ortodoxního křesťanského chrámu křížového půdorysu. Hradby na terasách byly místy zesíleny snad pozdně středověkými vícebokými prvky. Ke stavebním úpravám došlo někdy v letech 1436-1454, čemuž nasvědčuje deska s erbem Fantina Queriniho di Stampalia, který tehdy na Kósu působil ve funkci baillifa. Podhradní opevněná osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik ortodoxních chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Dodnes se zachoval rozsáhlý komplex kamenných ruin.
V byzantské době a také v johanitských počátcích na Kósu nepochybně existoval jediný důležitý opevněný bod a zároveň hlavní byzantské správní centrum v (Paleo) Pyli. Tato vnitrozemská pevnost vyrostla na strmém skalnatém vrchu, při jehož jihovýchodní patě se rozkládala osada a několik menších vsí a dvorců. Podhradní osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Nejdůležitější zdejší církevní stavbou byl chrám opatství Theotokós (Bohorodičky), pro jehož stavbu daroval v roce 1081 půdu byzantský císař Alexios I. Komnenos. Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství snad již Alexios I. Komnenos vládnoucí v letech 1081-1118, nejpozději však jeho nástupce Jan II. Komnenos (Ioannes Komnenos), který panoval v letech 1118-1143. Někdy z té doby má údajně pocházet horní hrad s obytným věžovitým útvarem v nejvyšším… číst dále
|
Přihlášení |
