Svůj život spojil s hradem Hasištejn, smrt nalezl na dně nádrže
8. listopad 2018 | Vladimíra Rozmanová 2.2 min
Spisovatel a humanista doby jagellonské Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic patřil k největším světoběžníkům své doby. Díky tomu si vysloužil přezdívku Český Odysseus.
Již za dob studií přilnul k cestování, když postupně vystřídal několik italských univerzit. Po smrti otce v roce 1490 se proto Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic příliš dlouho nerozmýšlel, co podnikne s nabytým dědictvím. Vydal se na svoji životní cestu a stal se tak pravděpodobně prvním Čechem, který navštívil Afriku.
Putoval přes Bavorsko do Itálie, plavil se po Středozemním moři přes Krétu, Kypr až na maloasijské pobřeží. Navštívil Palestinu, Sýrii i Egypt. Z Alexandrie plul přes Tunis zpět na Sicílii, kde se ve městě Erice stal svědkem chrlení Etny. Odtud pokračoval směrem na východ na Egejské ostrovy a Peloponés. Chtěl navštívit také Arabský poloostrov a Indii, ale přátelé mu to nakonec rozmluvili. Jak se lze dočíst z jeho korespondence a textů, na cestách zažil veliká dobrodružství. Potrápily ho mořské bouře, zemětřesení i tropická horka. Setkal se s lupiči a piráty. Ne nadarmo se mu začalo říkat Český Odysseus.
Narodil se pravděpodobně roku 1461 na krušnohorském hradě Hasištejn poblíž Chomutova. Byl jedním ze čtyř synů Mikuláše Hasištejnského II. z Lobkovic a jeho ženy Žofie ze Žerotína. Roku 1482 získal Bohuslav doktorát církevního práva. Přátelil se s intelektuály a vysoce postavenými lidmi tehdejší doby. Byl velice zbožný a nikdy se neoženil.
Unikátní knihovna
Po návratu z cest se usadil na Hasištejně a věnoval se četbě a psaní. Byl velmi dobře hmotně zajištěn. Jeho spisy jsou proto unikátní v tom, že nejsou psány na ničí objednávku a vyjadřují čistě jeho osobní názory a poznatky. Zval si na návštěvy přátele a společně se věnovali intelektuálním diskusím o politice, přírodních vědách i astronomii. Již od malička byl vášnivým milovníkem knih. Během svého života nashromáždil unikátní sbírku čítající okolo 800 svazků z nejrůznějších společenskovědních oborů. V dnešní době je dochovaná část sbírky uložena na zámku v Nelahozevsi.
Naposledy se na veřejnosti objevil roku 1509 při korunovaci Ludvíka Jagellonského. Zemřel příštího roku v necelých padesáti letech. Ačkoli byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Mikuláše v Přísečnici, jeho hrob už není možné navštívit. Celé město bylo v 70. letech minulého století zatopeno a ostatky Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic spočívají na dně přehrady Přísečnice.