Kam na výlet ve Zlínském kraji - část VIII.
23. červen 2024 | Tereza Jámborová 8.8 min | Výlety
Zlínský kraj je posetý zámky, jež kdysi bývaly hrady. Čas a pohodlí však šly kupředu, a tak většina šlechticů z hradů odešla nebo je předělala na zámecká sídla. Kromě zámků s takovou historií jsou v tomto díle i dva skanzeny ukazující život předků na vesnici a v období Velké Moravy
Zámek Buchlovice
Buchlovický zámek patří mezi jedny z barokních architektonických perel na území České republiky a leží ve Zlínském kraji. Komplex se skládá ze dvou budov a rozsáhlého zámeckého parku.
Zámek byl postaven v 17. století, kdy hrad Buchlov jakožto středověká pevnost, přestal být šlechtě pohodlným. Iniciátorem stavby měl být Jan Dětřich z Petřvaldu, jenž měl barokní zámek vystavět pro svou manželku Eleonoru z Colonna-Felsu z Itálie, jíž se právě hrad zdál příliš chladným. Zámek tak byl dostavěn roku 1707 a rod Petřvaldů zde žil až do roku 1800, kdy jej vystřídali Berchtoldové. V době působení Leopolda I. Berchtolda byly zadní části zámku proměněny na vojenskou nemocnici, avšak za Leopolda II. Berchtolda byl zámku navrácen původní úděl, také byl honosně vybaven novým nábytkem a historickým mobiliářem pocházejícím z hradu Buchlova. Dnešní podoba zámku pochází z 20. let 20. století od Dominika Feye. S rokem 1945 rod Bertholdů zámek opustil, následně byl zestátněn na základě Benešových dekretů. O rok později byl předán do správy Národní kulturní komise, kdy byl zpřístupněn i veřejnosti.
Jak bylo zmíněno výše, komplex tvoří dvě protilehlé budovy. Horní zámek dříve sloužil k hospodářským účelům, později byl přetvořen pro hostinské pokoje. Dolní zámek sloužil k reprezentačním účelům a také pro ubytování rodiny. Krom toho Dolní zámek má ve svém přízemí sallu terrenu s bohatou štukovou výzdobou a mozaikovými ornamenty. Interiéry jsou zařízeny ve stylu historismu 19. a 20. století. Krom toho má zámek ve svém inventáři i grafiky od významných autorů, například rytiny od Lucase Leydena, alegorii Pietera Breughela staršího a mnoho dalších.
Za prohlídku stojí i zahrada a park, jež jsou organickou součástí architektury tohoto sídla. Terasovitá zahrada byla založena společně se zámkem, tedy na začátku 18. století, ve francouzském stylu. Na konci 18. století byla zahrada upravena v tehdejším módním duchu, tzv. sentimentálního cítění, kdy procházka v této uměle vytvořené přírodní krajině měla vyvolávat pocity pomocí různých prvků – kompozicí, sochařským dílem atd. Park byl později rozšířen za rodu Berchtoldů, kdy přibyl i krajinářský park v anglickém stylu.
Zámek nabízí dva okruhy, ze kterých si návštěvníci mohou vybrat. První okruh je provede interiéry barokního zámku a reprezentativního sídla. Druhý okruh zahrnuje jak interiéry sídla, tak i vstup do zámeckého parku, avšak bez průvodce.
Skanzen Strážnice
Na založení skanzenu měla zásadní vliv Národopisná výstava českoslovanská, která se uskutečnila v roce 1895 v Praze, kde bylo vystaveno několik souborů lidových staveb společně s nábytkem, předměty denní potřeby i figurínami v tehdejších krojích. V průběhu první poloviny 20. století nastala celá řada pokusů o založení skanzenu, avšak všechny zůstaly jen na papírech. Hlavní obdobím pro budování národopisných muzeí nastalo až po 2. světové válce. Skanzen Strážnice se své výstavby dočkal až roku 1972 a byl zahrnut do Programu ochrany památek lidové kultury v Jihomoravském kraji. Myšlenka o jeho založení ale pochází už z 60. let 20. století.
Projekt se zpočátku ubíral mnohými směry. S ohledem na etnografické rozdělení Moravy a její stavební tradici byly do konceptu připravovaného muzea zařazeny všechny výraznější etnografické regiony a jejich podoblasti. Důraz byl kladen na zastoupení výrazných oblastí, naznačení obecných vývojových trendů lidového stavitelství v daném regionu, zakomponování různých sociálních vrstev vesnické společnosti a také přítomnost technických staveb. Zakomponováním těchto jednotlivých druhů staveb muselo vzniknout napohled realistické místo, které mělo svou komplexností dosahovat kvalit etnografických muzeí v přírodě jako střediska výchovy a vzdělávání. Expozice seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu jak v horských oblastech Slovácka, tak i v úrodné části Pomoraví. Jsou zde vinohradnické stavby s vinohrady, kovárny, tkalcovské dílny. Vstupní budova, jež kdysi bývala pivovarem, pochází z roku 1612 a je přestavěna v barokním slohu.
Po celý rok se ve skanzenu odehrávají tématické akce, které ukazují život na moravské vesnici na přelomu 19. a 20. století. K vidění jsou tradiční řemesla, práce v zemědělství nebo zvyky v daném ročním období.
Zámek Milotice
Barokní zámek leží ve stejnojmenné obci Milotice v okrese Hodonín a je jedním z nejlépe zachovaných komplexů budov a zahradní architektury z barokního období. Dnešní podoba zámku vychází ze dvou přestaveb, jež se uskutečnily za majitele Karla Antonína Serényiho a odehrávaly se v letech 1719-1725 a 1738-1743, kdo však byl architektem, to není přesně známo, avšak s druhou fází barokní přestavby a vznikem oválné dispozice čestného dvora je spojován brněnský stavitel František Benedikt Klíčník, jenž při první fázi byl vedoucím stavebních prací. Od té doby nedošlo k výraznějším stavebním úpravám, díky čemuž je komplex jedním z nejlépe dochovaných klenotů vrcholně barokní architektury jak budov, tak i zahrady.
Zámek nabízí celkem tři okruhy. Jedním z nich je tzv. základní okruh po reprezentačních sálech, kde návštěvník nahlédne do každodenního života posledního majitele JUDr. Ladislava Seilerna a jeho rodiny, kteří zámek obývali do roku 1945. Druhý okruh můžete projít v dobových replikách šatů. Můžete tak obléct celou rodinu a prožít se svými blízkými ony barokní zámecké časy. Třetí okruh je kostýmový a je určen pro školy a školky.
Zámek v Uherském Ostrohu
Zámek Uherský Ostroh leží ve stejnojmenném městě v okrese Uherské Hradiště. Býval gotickým hradem založeným ve druhé polovině 13. století, na kterém pobýval i Jan Jindřich. Hrad byl několikrát obléhán a dobyt, byl ve správě hejtmanů, dokud se jeho držitelem nestal Jan z Kunovic, jenž hrad získal do dědičného vlastnictví. Páni z Kunovic hrad přestavěli na renesanční zámek, kdy první úpravy začaly po roce 1516, než zásadní proměna přišla v roce 1566 za Jetřicha z Kunovic. Zámek v pozdějších letech byl ale dobyt švédským vojskem a tehdy přestal sloužit jako vrchnostenské sídlo a stal se střediskem správy panství. K zámku přibyl barokní pivovar, rozsáhlé stáje a mnoho dalších hospodářských budov, které ale byly postupem let přestavěny. Po druhé světové válce zámek začal fungovat jako sídlo městského výboru. Dnes slouží jako sídlo městského úřadu a městské knihovny, v bývalém hospodářském zázemí funguje výroba lidových krojů a městské informační centrum. I přesto lze do zámku nahlédnout díky prohlídkám historických interiérů nebo návštěvě věže. Nachází se zde i zámecká galerie nebo místnost s gotickými konzolami.
Archeoskanzen v Modré
Opevněné sídliště z doby Velké Moravy z 9. století naleznete v obci Modrá. Vznikl na základě skutečných archeologických nálezů, které byly nalezeny přímo v místě skanzenu. Seznámíte se s tehdejšími opevňovacími systémy. Můžete navštívit obytné domy, které jsou skromně vybaveny. K vidění jsou i nejrůznější dílny sloužící kovářovi, železářskému hutníkovi nebo klenotníkovi. Při akcích jsou tyto dílny osazeny skutečnými řemeslníky v dobových šatech, takže díky nim můžete nahlédnout do minulosti jejich práce. V areálu je velkou dominantou kamenný palác velkomoravských knížat, který slouží jako reprezentant vysoké úrovně architektury Velké Moravy. Dále je zde k nahlédnutí církevně-vzdělávací areál sestávající ze tří samostatně stojících objektů. Jednou z nich je obydlí kněze, druhým objektem je zděná rotunda a třetím pak kostel, jenž by měl být rekonstrukcí kostela sv. Jana stojícího v těsném sousedství archeoskanzenu.
Zámek Nový Světlov
Vystavěn kolem roku 1480 rodem Landštejnů, kteří obývali původní hrad, dnes známý jako Starý Světlov. Důvodem bylo poničení hradu v průběhu česko-uherských válek. Nový Světlov byl vybudován v pozdně gotickém slohu jako rozsáhlý hradní palác s věží a převzal funkci svého předchůdce, Starého Světlova. V 16. století hrad často střídal majitele, kteří jej nechávali zvětšovat a přestavět. Například od roku 1653 byl hrad spolu s majetky dán rodu Tetourů z Tetova. Ti jej nechali rozšířit a přestavět z gotického slohu na renesanční. Po nich se střídání majitelů a přestavování hradu znovu vrátilo. Až když přišlo 19. století a roku 1803 koupila panství Žofie Haugvicová z Biskupic, tak se z hradu stalo kulturní centrum. Hrála se zde díla W. A. Mozarta nebo L. van Beethovena. Josef Mánes zde vyučoval Žofiinu dceru Jindřišku malířství. Jindřiška byla v roce 1835 provdána za karvinského velkoprůmyslníka Larisch-Mönicha, který hrad nechal přestavět na zámek v letech 1846-1856 ve stylu anglické tudorské gotiky a do dnešní podoby. Na přelomu 19. století až do současnosti zámek opět rychle střídal své majitele. V 90. letech byl zrekonstruován, aby sloužil jako hotel.
Roku 2011 proběhla velká rekonstrukce zámku, kdy došlo i k otevření pro veřejnost. Nachází se zde hudební a divadelní aréna, hotel a re,staurace. Od dubna do října probíhají víkendové prohlídky zámku, o velkých letních prázdninách jsou prohlídky možné každý den, krom pondělí, a to i s průvodcem.
Strážnice a Milotice patří do okresu Hodonín a ten patří do kraje Jihomoravského, nikoliv Zlínského, pozn. red. Děkujeme za upřesnění DS
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Buchlovice_(z%C3%A1mek)
- https://www.skanzenstraznice.cz/
- https://www.zamek-milotice.cz/cs
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Milotice_(z%C3%A1mek)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhersk%C3%BD_Ostroh_(z%C3%A1mek)
- https://www.archeoskanzen.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Sv%C4%9Btlov
Galerie
