Řopík v Roudnici nad Labem - první v Československu
21. květen 2024 | Dana Kaiserová 4.6 min | Historie
Stavba lehkého opevnění, takzvaný řopík, u hřbitova v Roudnici nad Labem, je svým způsobem unikátní. Podle záznamů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jde o poslední tuto stavbu vybudovanou na území tehdejšího Československa.
Muzeum československého opevnění
V muzeu navštívíte zrekonstruovaný objekt prvorepublikového opevnění z let 1937 - 1938. Poznáte příběh party nadšenců, kteří tyto objekty renovují, nejen ke svému potěšení, ale také jako připomínku naší historie. Příkladem renovované připomínky historie Československa je originální hraniční závora Ippen či další z dobových exponátů. Muzeum v řopíku je otevřeno jen několik málo dní v roce, proto je při plánování návštěvy tohoto objektu nutné sledovat webové stránky řopíku, kde jsou uvedeny návštěvní dny.
Hraniční závora Ippen
Rekonstrukcí a instalací hraniční závory Ippen se Klub přátel československého opevnění u příležitosti oslav 100. výročí založení republiky rozhodl uctít památku obránců republiky. Tato stálá zařízení byla budovaná na komunikacích od poloviny 30. let a dodávala je firma Alfréd Ippen z Hradce Králové. Uzávěry se používaly na komunikacích vedoucích ke státní hranici z nepřátelského území a měly zabránit rychlému vpádu cizí armády, především útočné vozby na naše území. Bohužel z původních 550 exemplářů se do dnešních dnů zachovalo jen pár kusů, a to ještě v různém stavu. V areálu roudnického pevnostního muzea vystavený funkční exemplář je původní hraniční zařízení posledního typu s průjezdnou šíří 3 metry. Torzo zařízení bylo díky vstřícnosti rakouských úřadů začátkem roku 2018 ve značně poškozeném stavu vyzvednuto v povodí Dyje a převezeno k restaurování do České republiky.
Stavební úsek C-10 Roudnice
Stavební úsek C-10 Roudnice patřil k nejdůležitějším obranným liniím lehkého opevnění v celém systému československého předválečného opevnění. Jedním z hlavních důvodu byl předpoklad, že Němci povedou jeden z hlavních úderů ve směru Drážďany - Praha. Za tohoto předpokladu by roudnický úsek určitě dostal šanci na vyniknutí. Snad i pro svou důležitost byl stavební úsek C-10 Roudnice zadán k výstavbě již roku 1937. První pevnůstky úseku se nacházely západně od Roudnice, poté linie pokračovala na Podlusky a Chvalín. Řopíky roudnického úseku byly budovány jako jedny z prvních a to se projevilo na nedostatku zkušeností s výstavbou opevnění u stavební firmy. Jako úplně první objekt z celé úseku byl vybetonován v červnu 1937 objekt č. 16/A-160. Byl postaven poblíž kapličky, dochoval se dodnes a členové Klubu přátel československého opevnění v něm provozují pevnostní muzeum. Zajímavostí této pevnůstky je fakt, že je tu umístěn pouze jeden periskop, což bylo zpočátku výstavbě běžné. V roce 1939 nastaly temné časy nejen pro objekty roudnického úseku, ale vlastně pro všechny objekty nacházející se na území Protektorátu Čechy a Morava. Bylo rozhodnuto o bezpodmínečné likvidaci pevnůstek stojících na tomto území. Většina objektů úseku C-10 byla odstřelena, tomuto osudu unikly pouze tři pevnůstky, včetně té již zmiňované, v níž je dnes muzeum.
Stavební úsek 114 Labe
O stavebním úseku 114 Labe, který měl být posilovým pro úsek C-10 Roudnice, se toho zatím moc neví. V původních opevňovacích plánech bylo počítáno s propojením linie v oblasti Hřensko - Ústí nad Labem s postavením na Ohři pomocí nesouvislých uzávěrů na pravém břehu Labe. Vzhledem ke změně celkové strategie obrany Československa bylo však po březnu 1938 rezignováno na obranu v pohraničí a hlavní obranné postavení bylo přesunuto na čáru Jitrava - Mimoň - Liběchov. Návrh na vybudování 39 objektů byl předložen v červenci 1938. Počátkem srpna byl schválen, s výjimkou malého předmostí tvořeného pěti objekty před roudnickým mostem, které se jevilo jako obtížně udržitelné. Dne 26 září již bylo hotovo prvních pět výkopů a celý úsek, který po změně čítal 47 objektů, měl být hotový do konce listopadu. Stavbu nepřerušila ani mobilizace a dokonce ani odstoupení pohraničí, takže betonáž prvních dvou řopíků proběhla až v období kolem 15. října, kdy již byly stavební práce oficiálně ukončeny. V té době bylo dalších pět pevnůstek připraveno k betonáži a minimálně u jedenácti dalších proveden výkop. Do dnešní doby se dochoval pouze jeden vybetonovaný objekt, stojící v rohu rozptylového paloučku roudnického hřbitova. V roce 1997 bylo ručně vysekáno zabetonování střílen, odstraněno několik desítek tun pomníků a náhrobních desek z týlové části objektu a ty to přemístěny do budoucího záhozu. Bylo obnoveno zaoblení stropnice, osazeny mřížky výdechu ventilace a poté byl objekt namaskován. Pro neustálé poškozování bylo od rekonstrukce na dlouhých 10 let upuštěno. Několikrát se u objektu uklidilo, ale bez valného výsledku. Nová historie začala až v roce 2008. Interiér byl do počátku roku 2008 zabetonován a v dubnu byla započata rekonstrukce. K červenci 2008 bylo odstraněno zabetonování vstupní chodbičky a části pravé střelecké místnosti.
Použité zdroje:
- Ropikroudnice.cz
