Objevte krásy polského městečka Jelení Hora v blízkosti našich hranic
20. květen 2026 | Dana Kaiserová 7.3 min | Výlety
Jelení Hora se nachází v Dolnoslezském vojvodství, které sousedí s Českou republikou. Projít se zde můžete po krásném historickém náměstí. Najdete tu i mnoho kostelů. Mají zde i jednu zajímavost, podobně jako ve Vratislavi, kde mohou návštěvníci obdivovat kovové sošky trpaslíků, zde na vás čekají sošky jelenů. Obvykle se nachází u významných míst a mají různé atributy.
Radniční náměstí
Radnice
První zmínka o radniční budově v Jelení Hoře pochází z roku 1361. Bohužel tato původní budova se nedochovala. Současná klasicistní radnice byla postavena v letech 1744-1749. Její interiér byl několikrát přestavěn. Přibližně v roce 1910 byla radnice propojena malou galerií s přilehlými sedmi domky, které ve středověku sloužily mimo jiné jako lékárna, vývařovna či pekárna. V první budově je k vidění stará studna hluboká 12 metrů. Dnes, stejně jako před staletími, je radnice sídlem vedení města Jelenia Góra.
Dívejte se pozorně, před radnicí je k vidění soška jelena Průvodce. Roku 2024 zde byl slavnostně odhalen jako v pořadí 12. jelen ve městě. Jelen má být poděkováním zdejším průvodcům. Na tabulce u sošky je napsáno zhruba toto: Průvodcovský jelen - jako uznání za přínos mnoha generací průvodců, kteří svým nasazením budovali turistickou image města a regionu.
Domy
Barokní a rokokové domy s podloubími byly postaveny kolem radnice v 17. a 18. století. Jedná se o jediný typ zástavby svého druhu v oblasti Dolního Slezska. V průběhu času procházely domy rekonstrukcemi. Původně na každé domovním průčelí byl název daného domu, který zpravidla odrážel účel domu nebo nesl jméno majitelů. Nacházela se zde podloubí soukeníků, kožešníků, přádelníků, provazníků a jirchářů. Na náměstí žili, jak tomu tak bývalo, nejbohatší měšťané, kupci, řemeslníci a kramáři. Při rekonstrukci v letech 1959-1969 byl interiér i exteriér budov změněn. Na fasádách jsou však stále k vidění fragmenty starého bohatého kamenického zdobení.
Neptunova fontána
Před radnicí stojí barokní kašna se sochou Neptuna. Postavena byla v polovině 18. století a symbolizuje rozsáhlé obchodní vztahy místních kupců se zámořským světem. Původně stála v jedné předměstské zahradě, odkud se na náměstí dostala v polovině 19. století. Autorem sochy je pravděpodobně Jerzy Leonard Weber, autor řady soch tohoto typu v místním regionu. Zajímavostí je, že v polovině 19. století stál před radnicí i kamenný pranýř, podobný sloupu hanby ve Vratislavi.
Menší Bazilika svatých Erasma a Pankráce
Nejstarší kostel ve městě je zasvěcen dvěma mučedníkům. První dřevěný kostel shořel v roce 1303 a byl následovně znovu vystavěn z kamene, nicméně jeho dnešní podoba pochází z 15. století. Poskládaný z pískovcových kvádrů, rozsáhlý kostel v gotickém slohu se stavěl několik desetiletí. Po požáru v roce 1552 byla znovu postavena 51 metrů vysoká věž. Chrám má bohaté vybavení spadající do slohů od gotiky až po baroko - například renesanční kazatelna z roku 1591, monumentální barokní oltář z let 1713-1718, dílo T. Weistfelda, kapli Svatého kříže z roku 1720 a bohatě zdobené varhany z roku 1706. Zvenčí je na budově umístěno mnoho epitaftů (náhrobních textů).
Wojanowská bašta a Kaple sv. Anny
Bašta a přilehlý bastion tvořily středověké opevnění střežící bránu, kterou vedla cesta do Wojanowa. Kobky sloužily jako vězení. Je známo, že 4. prosince 1480 se následkem silného větru věž zhroutila a v ruinách našlo smrt pět lidí. Posléze byla přestavěna do současné podoby, nahoru byly umístěny hodiny. Celek završuje kopule s lucernou. Wojanowská brána stála v ústí dnešní Konopnické ulice. Byla zbourána v roce 1755 a o rok později na tomto místě vznikla barokní branka, odkud se dohlíželo na pořádek a vybíraly se daně. Dekorativní kartuše na pilířích představují erby Pruska, Slezska a erb Jelení Hory. V roce 1869 byla brána rozebrána a přenesena do kasáren. V roce 1998 se po rekonstrukci vrátila zpět do blízkosti původního místa.
Pravoslavný kostel svatých Petra a Pavla
První katolická kaple byla na tomto místě postavena v roce 1453. Nynější kostel byl postaven v letech 1737-1738. V roce 1925 se dostal pod správu města a sloužil jako galerie. Pravoslavná farnost získala objekt v roce 1950. Interiér vybavila výzdobou z okolí města Lublinu. Stěny byly pokryty freskami v byzantském stylu. Dveře obklopuje barokní portál završený figurální skupinou s postavou adorované Matky Boží. V severní stěně jsou zazděny dva středověké smírčí kříže s vytesanými vražednými nástroji – kuší a mečem. Dokumentují středověký systém spravedlnosti – zločincům byl vyměřen trest pokání, završujícím procesem vykoupení se z viny a usmíření bylo vystavění takového kříže. Chrám dodnes využívají věřící pravoslavné církve.
Kostel Povýšení svatého kříže
Jedná se o největší kostel ve městě. Místo k sezení v něm nalezne více než 4000 lidí. Byl postaven v letech 1709-1718 na půdorysu řeckého kříže, podle projektu a pod vedením švédského architekta Martina Frantze na základě vzoru kostela sv. Kateřiny ve Stockholmu. Je největší ze šesti kostelů milosti ve Slezsku. Bohatý interiér je situován do barokního stylu. Pozornost si zaslouží mimo jiné kazatelna z roku 1717, křtitelnice z modrého mramoru, hlavní oltář a nad ním umístěné varhany z roku 1729, dále pak fresky z let 1737-1745. Balustrády tří řad galerií umístěných v interiéru zdobí citáty z Písma svatého.
Kolem kostela se rozprostírá rozsáhlý park. Nachází se na území starého hřbitova, zavřeného na konci 19. století. Pozůstatkem po něm je 19 nádherných barokních náhrobních kaplí z let 1716-1770. V současné době jsou pro svou bohatou pozdně barokní sochařskou výzdobu skutečným unikátem. Byly postaveny pro rodiny nejbohatších měšťanů Jelení Hory. Dominantním prvkem fasád jsou široké prolamované portály. V letech 2010-2013 pozemek hřbitova i s kaplemi prošel důkladnou revitalizací. Vytvořené lapidárium barokního náhrobního umění spolu s kostelem milosti láká nyní do Jelení Hory turisty.
Divadlo
Divadelní budova byla postavena v letech 1903-1904 podle návrhu místního architekta A. Daehmela. Vznikla třípodlažní budova v secesním stylu, krásného členitého tvaru, s bohatě zdobenou fasádou se dvěma rizality, věžemi s fantaskními kupolemi. Hlavní sál pro zhruba 550 osob s balkony a místností zvanou foyer jsou zachovány v původní podobě. V roce 1945 zde bylo otevřeno první divadlo na územích získaných po válce od Německa. Dnes tu sídlí Divadlo Cypriana Kamila Norwida.
Do parčíku vedle divadla je umístěna sedící socha Aliny Obidniak. Byla polskou divadelní režisérkou a herečkou, svůj život věnovala divadlu. V roce 2021 zemřela ve věku 90 let právě v Jelení Hoře. Opět i u divadelní budovy se nachází soška jelena, tentokrát zobrazuje Hamleta držícího lebku.
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Jelen%C3%AD_Hora
- https://przewodnik-sudecki.pl/przewodnicy-maja-swojego-jelonka/
- https://visitkarkonosze.com/cs/706-karkonosze-wojanowsk-brna-a-kaple-sv-anny
- https://visitkarkonosze.com/cs/707-karkonosze-pravoslavn-kostel-svatch-petra-a-pavla
Galerie
