Pálavské Dívčí hrady – pozvání na výlet do kraje úrodných vinic, skalních stepí a hradu s tajemnou minulostí

Krásné počasí láká vyrazit někam za krásami naší republiky. Máme pro vás tip na skvělý výlet do pohostinného kraje vína, dobrého jídla, Věstonické Venuše a nádherného výhledu z prastarého Dívčího hradu.

Vinice s Dívčím hradem v pozadí
Ptrantina 09/2007

A právě na Dívčí hrad neboli hrad Děvičky vás dnes zveme.

Začínáme v Pavlově

Zřícenina původně prý velmi krásného hradu se nachází necelé 2 kilometry od neméně půvabné obce Pavlov, v okrese Břeclav. Doporučujeme výlet začít právě zde. Již z dálky vás totiž okouzlí pohostinný vinařský kraj a srdce každého milovníka vína zaplesá. Malebné i honosné vinné sklípky, skromné romantické domečky i velké selské grunty a názvy ulic, jako Na cimbuří, Vinařská, Podhradní, Česká nebo Na návsi, vás vnesou přímo do pohádky.

Již od 15. století byl Pavlov největší a také nejbohatší vinařskou obcí celého mikulovského panství. Dodnes jsou zde k vidění vinné sklípky s barokními štíty, centrum obce s devatenácti památkově chráněnými vinařskými domy, jež kdysi patřily zámožným majitelům, nadsklepní domy s lisovnami vína a měšťanské sklepy ze 17. století.  V barokním stylu je zde vystavěn i místní hřbitov a za zmínku stojí i socha sv. Floriána nebo kostel sv. Barbory s výrazně dominantní věží.

Měšťanské domy v Pavlově
Jacquesverlaeken 08/2014

Kraj požehnaný vínem

K této obci přináleží 170 hektarů vinic s nejvybranějšími odrůdami hroznů, jako Chardonnay, Sauvignon, Moravský muškát a samozřejmě Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené či Svatovavřinecké.

Vinohrady pod hradem
Hotel Pavlov 07/2012

Procházka vinicemi, skalní roklí a kaštanovým rájem

Vydáme-li se z Pavlovského podhradí po zelené turistické značce, užijeme si příjemnou procházku mezi vinicemi, která se posléze promění ve strmě stoupající lesní pěšinu, na jejímž konci staneme před zříceninami Dívčího hradu. Odtud procházka pokračuje dále po červené značce, přes nejvyšší vrchol Jihomoravských Karpat, Děvín, až do Soutěsky v hluboké skalní rokli. V horní části této Soutěsky se nachází Kaštanový háj a právě teď přichází doba květenství. Stihnete-li výlet v pravý čas, nemine vás překrásná podívaná na tisíce vznešených kaštanových květů, zrovna tak jak na záplavu v trávě zářících sluníček, v podobě Hlaváčku jarního a mnoho dalších stepních rostlin.

Pod sedlem Soutěsky se nachází pramen pitné vody a také hlavní turistický směrovník. Pokračujeme v cestě po zelené značce až k dalšímu rozcestníku Nad schody, který nám ukáže žlutý směr. Půjdeme-li po něm, po schodech dolů, procházkou mezi vinicemi, zbývá nám zpět do Pavlova 1,5 km. Tím by naše procházka měla končit.


Pozůstatky hradních zdí
Ondřej Žváček 05/2007

Zemský ráj to na pohled

Ale vraťme se zpět k troskám Dívčího hradu, protože ten byl naším hlavním cílem.
Pokud už v Pavlově pohlédneme-li vzhůru k oblakům a vysoko nad vesnicí uvidíme tyčící se pozůstatky gotického hradu, bude nám jasné, že procházka to nebude zrovna růžová. Vyšlápnout až nahoru dá naší fyzičce zabrat, ale od toho jsme tady, tak zatneme zuby a jdeme.

Cesta mezi vinicemi je vcelku příjemná, i když lehce kopcovitá, ale nezoufejme, lesní cesta bude ještě horší. Konec výšlapu nás odmění překrásnou podívanou do okolí. Rozprostře se před námi kaskáda tří přehrad s názvem Nové mlýny, nacházejí na řece Dyji. Městečko Pavlov budeme mít pod sebou jako na dlani. A budeme-li mít štěstí na dobrou viditelnost, uvidíme až do Rakouska

Pohled z hradu na obec Pavlov
Ptrantina 09/2007

Vraťme se o několik století zpět. Jak se zde asi žilo?  

Příjemně znaveni po náročné cestě, spočineme na lavičkách mezi zdmi starověkého hradu a možná nám v hlavě vyvstanou otázky:

Jak tento hrad kdysi vypadal, kdo tu žil a co se tu vlastně odehrávalo?

První písemná zmínka o hradu s tehdejším názvem Dewiczky pochází z roku 1222. Hrad měl údajně obdélníkový tvar o rozměrech 65 x 20 metrů. Prvním purkrabím byl moravský šlechtic z rodu Pánů z Medlova, Štěpán. Jak postupně pokračovala historie hradu dál, není zcela známo. Jisté ale je, že jedním z dalších purkrabích byl Crha z Ceblovic, který si, podle legendy, údajně raději nechal vyloupnout obě oči, než by vydal hrad Rakušanům. V průběhu dalších století byl původně dřevěný hrad několikrát přestavěn a v roce 1744 dokonce vyhořel. V kronikách se uvádí, že ještě v roce 1784 žil na hradě hlídač, jenž zvoněním zvonu upozorňoval okolní obyvatele na požár či blížící se bouři. Po jeho smrti zůstal hrad navždy definitivně opuštěn a dnes už z něj zbyly jen ruiny. Jsou ale volně přístupné, a za zhlédnutí a připomenutí si starých časů, určitě stojí.

Název odhaluje stará legenda

Jestli vám vrtá hlavou název hradu, tak vězte, že je odvozen od tří skalních útvarů, které stojí přímo před zříceninou. Podle prastaré pověsti jde o tři zkamenělé dívky.

Kdysi dávno totiž projížděla Pálavou tatarská princezna Jasmína se svou družinou. Neplánovaně se zastavila na zdejším hradě, kde princeznu přivítal jistý pan Oldřich. Za vlídné přijetí byl princeznou velmi štědře obdarován. Jeho hamižnost však byla větší a milému Oldřichovi se zachtělo vlastnit celé princeznino jmění. Přikázal tedy svým poddaným družinu opít, svázat a zavřít do sklepení a princeznu, jejího psíka a dvě komorné nechal usmrtit a shodit z hradní skály. Jak poručil, tak se stalo.
Když další ráno pohlédl Oldřich z okna, hrůzou zešílel. Pod hradem stála tři zkamenělá těla hledíc výhružně k jeho oknům. U nohou jedné z postav seděl vápencový psík.

Pozůstatky hradu očima historiků

K zamyšlení stojí ještě otázka, co vlastně zbylo z původního hradu? Podle archeologů se nejpravděpodobněji jedná o část strážní věže, dále o zdi s baštami na děla a polorozpadlé hradní sklepy.

Zřícenina hradu Děvičky (Dívčí hrady)
Feťour 09/2007

Nechybí bílá paní ani zakopaný poklad

Každý správný hrad má mít svou bílou paní a zlatý poklad. Děvičky nejsou ani v tomto pozadu. Naopak, mají dokonce dvě bílé paní, jimiž prý jsou dvě dcery jednoho hraběte, které údajně zůstaly zasypány v tajné podzemní chodbě vedoucí až do Dolních Věstonic, když utíkaly před vojáky obléhající pevnost. Od těch dob se po nocích toulají kolem hradu a občas se lesem nese jejich zvonivý smích. Spatří-li je lidské oko, zmizí. A poklad, ten se tady také nachází. Jenže najít ho, nebude vůbec jednoduché. Hlídá ho velký černý pes s rudě žhnoucíma očima.
Troufli byste si ho odlákat?

















Sdílet

Mohlo by vás zajímat