Kam na výlet ve Zlínském kraji - část IV.
21. červen 2024 | Tereza Jámborová 8.1 min | Výlety
Kroměřížsko, region plný nejen kulturních, ale i přírodních památek. Zámky se svými zahradami a parky, hrady a zříceniny schované v lesích i na kopcích, dá se říct, že příroda i památky jdou ruku v ruce a navzájem si propůjčují jedinečný a kouzelný ráz.
Svatý Hostýn
Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě, které svou mariánskou svatyní, jež je Basilica minor, přitahuje lidi nejen z celé České republiky, ale i z celého světa. Nachází se na Hostýnských vrších, které jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat, a i západní částí Vsetínských vrchů. Jsou zde dva vrcholy. Na prvním z nich, vyšším a severnějším stojí rozhledna a větrná elektrárna, zatímco na druhém, západnějším, se tyčí poutní chrám a řeholní dům. Poutní místo bylo roku 2018 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky.
Poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla dostavěna v roce 1748, avšak už v roce 1769 musela být restaurována z důvodu požáru, který baziliku postihl. Na začátku cesty je u schodů postavena Vodní kaple, kde má vyvěrat zázračná voda. Součástí komplexu je Jurkovičova křížová cesta s mozaikami od malíře Jano Köhlera. Jednotlivá zastavení jsou provedena v Jurkovičově stylu valašské lidové architektury. Cestu tvoří třináct zastavení, kdy posledním z nich je rotunda v areálu hřbitova, ve které je kamenný reliéf Kladení do hrobu. Nachází se zde také svatohostýnské muzeum, jež je dnes umístěno v prostorách Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Expozice v přízemí obsahuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Na galérii najdeme expozici přírodnin, fauny a flóry, které můžete nalézt na Hostýnských vrších.
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
Arcibiskupský zámek je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek na Moravě z období baroka. Po staletí je majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, sloužil jim jako reprezentativní sídlo, kde se odehrávalo mnoho významných jednání a setkání.
Současný vzhled je výsledkem radikální přestavby v druhé polovině 17. století. Renesanční zámek se kvůli švédské okupaci ocitl v troskách. Přestavbu a záchranu zámku inicioval biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který spolupracoval s architekty Giovannim Pietrem Tencallou a Filibertem Luchesem. Renesanční zámek se tak změnil na barokní rezidenci, Bohužel v roce 1752 nastal požár a celé druhé patro zámku vyhořelo a muselo být opraveno. Tím dostalo barokní interiéry, jež už mají pozdně barokní až rokokový interiér. Olomoučtí biskupové a arcibiskupové byli podporovatelé umění a také se tak prezentovali. Díky nim jsou na zámku rozsáhlé umělecké sbírky tvořící hudební archiv, knihovnu nebo obrazovou galerii.
K zámku samozřejmě patří i známá Květná zahrada. Její nejstarší část vznikla v první polovině 16. století. Tehdy šlo o smíšenou, užitkovou i okrasnou zahradu. K výrazné změně došlo za biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, kdy společně se zámkem zahrada dostala raně barokní formu podle projektu architekta Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencally. Byla zrušena užitková zahrada, rozšířena okrasná část, kam byly dodány sochy, fontána a ústřední broderiový parter. Koncem 18. století byla zahrada upravena v duchu osvícenství. Byla přistavěna kolonáda, přilehlá květinová terasa, areál byl rozšířen o vodní kanál s topolovou alejí. Přibyly i drobné stavby a objekty pro zábavu a potěšení návštěvníků. Přeměna zahrady na přírodně krajinářský park proběhla k roku 1832. Z barokní zahrady bylo ponecháno jen torzo a pár drobných staveb. Návštěvník dnes zde nalezne mnoho vodních kanálů, rybníků, sochařskou výzdobu a také drobné stavby z 19. století. Jsou zde rozsáhlé travnaté plochy, unikátní sbírka stromů, která sčítá snad nad 200 vzácných druhů z různých části Evropy, Asie i Ameriky. Díky tomu se zde daří i ptactvu nebo drobnému zvířectvu.
Od roku 1998 je zámek společně se svými zahradami zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Muzeum Kroměřížska
Jak název vypovídá, muzeum má své sídlo v Kroměříži, ale také spravuje Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. Muzeum bylo založeno v roce 1933, od roku 2003 je příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Hlavní budova sídlí v historickém domě na Velkém náměstí, který si návštěvník může projít od sklepa až na půdu. Vystaveno tam je pět stálých expozic a krom nich se tam obměňují i zajímavé výstavy, tvořivé dílny, programy pro školy, přednášky nebo konference. Ve sklepení se nachází expozice Historie ukrytá pod dlažbou města, kde jsou vystaveny předměty od pravěku až do konce 17. století. Další expozice, Strážci času, nabídne unikátní „časostroj“, který v roce 1929 sestavil bednář Jan Linduška. Dále muzeum naskýtá také šest výstavních sálů, kde je umístěn Památník Maxe Švabinského a jeho sedm desetiletí tvorby. Další expozicí je pak Kroměříž v soukolí dějin 1848-1948. Nakonec expozice Poklady staré půdy návštěvníka naláká nejen na zrekonstruované prostory, ale i na zachovalé trámy či temná zákoutí.
Kurovický lom u Kroměříže
Přírodní památka se nachází 1,5 kilometru od obce Kurovice na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů. Dlouhá léta zde bylo koupání zakázáno, ale v průběhu let se to změnilo. Lom byl původně založen k těžbě jílovitého vápence už před rokem 1840. Těžba byla několikrát pozastavena, pak obnovena, ale dnes je již plně ukončena. Většina starších vytěžených ploch byla zasypána hlušinou, jiné prostory byly ponechány k samovolnému vývoji. Tam, kde se prováděla hlavní těžba, jsou dnes strmé skalní a suťové svahy, lemová část lomu je prorostlá lesem. V prohlubni je dnes příjemná mléčně modrá voda, která vznikla naplněním díky srážkové a průsakové vodě. Lom se během let stal domovem pro více než 200 druhů rostlin, 20 druhů ptáků a 6é druhů brouků. Krom příjemného koupání se zde nachází Ekologické centrum s vyhlídkou, které poskytuje sociální zařízení, kavárnu i galerii, která návštěvníkům ukáže historii i současnost Kurovického lomu.
Hrad Cimburk u Koryčan
Hrad byl vystavěn mezi léty 1327-1333 Bernardem z Cimburka ve stylu francouzské gotiky. Již v roce 1350 hrad obléhal moravský markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Jednalo se zřejmě o vyhrocení konfliktu kvůli spornému držení tovačovského panství rodem Cimburků. Vnuk zakladatele hrad výhodně prodal a novým majitelem se tak stal Jan Jindřich, který zahájil přestavbu palácové části hradu, za jeho života ale bohužel dokončena nebyla. S přibývajícími roky hrad vyměnil několik majitelů, kdy za Gabriela Františka po definitivní porážce Turků u Vídně v roce 1683 hrad ztratil svůj obranný význam. Sloužil jako sídlo lovčího a jako ubytování lesního personálu velkostatku. V roce 1709 se hrad uvádí jako pustý.
V letech 1994-1996 proběhly první pokusy o záchranu hradu. Byl dovezen materiál, proběhla čistka náletové vegetace a stromů, které narušovaly zdivo. V roce 1996 byla schválena koncepce záchrany hradu. V následujících letech začaly probíhat opravy, které probíhají dodnes. Velmi pomáhají jak příspěvky od státu, tak i měst a zcela samozřejmě jsou velkou pomocnou rukou dobrovolníci, kteří na opravě hradu vypomáhají.
Zámek v Holešově
Raně barokní zámecká stavba s francouzským parkem a vodními kanály se nachází v Holešově. Podoba zámku pochází zřejmě z roku 1674 od známého architekta Filiberta Lucchese. Vytvořil současný čtyřkřídlý, dvoupatrový zámek s vnitřním nádvořím. Kombinují se zde renesanční, manýristické a raně barokní prvky. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1658, ale pouze západní křídlo bylo zcela kompletní. Po smrti architekta Filiberta dokončoval zámek jeho žák Giovanni Pietro Tencalla. Následovalo období, kdy se na zámku střídalo mnoho majitelů, dokud nepřešel roku 1833 do vlastnictví hrabat z Vrbna, ale po tragické smrti Rudolfa Vrbny se zámek dostal do složitých vlastnických poměrů, kdy v roce 1941 na něj byla uvalena nucená správa Zemského úřadu v Brně. Ta byla zrušena až v roce 1945, díky čemuž se zámek vrátil do vlastnictví poslední majitelky Barbory Vrbnové. Město Holešov chtělo zámek odkoupit a přeměnit jej na kulturní stánek, založilo proto Družstvo kulturního domu za účelem odkoupení zámku. V roce 1948 byl zámek zestátněn a převeden na Družstvo. V 50. letech se majitelem pak stal Okresní národní výbor, po jeho zrušení Městský národní výbor. Až v roce 1995 byl zámek v restituci vrácen příbuzným poslední majitelky, ti o něj ale nejevili zájem a zámek začal chátrat. Avšak roku 2005 byl zámek odkoupen městem Holešov, které započalo jeho novou etapu života. Byly tak zrekonstruovány prostory interiéru, jehož součástí jsou i nástropní fresky. Nedílnou součástí je také zámecká zahrada. Na zámek se vracejí nejrůznější kulturní a společenské akce, také je možno absolvovat prohlídku s odborným výkladem.
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDn
- https://www.zamek-kromeriz.cz/
- https://www.muzeum-km.cz/
- https://www.kurovicky-lom.cz/
- https://cimburk.eu/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Hole%C5%A1ov_(z%C3%A1mek)
Galerie
