Město Dobříš - náměstí, kostelík i zámecké zahrady
10. prosinec 2025 | Dana Kaiserová 10.3 min | Výlety
Do Dobříše ročně zavítá plno turistů, aby obdivovali zdejší zámek. Ten je samozřejmě městskou dominantou. Pojďme se podívat také na jeho rozlehlý park a zahradu, kde jsou k vidění i opeřenci. Naproti zámku se tyčí kostel s krásnými varhanami. Navštívit můžeme i zdejší náměstí.
Anglický park
Vstup do anglického parku se nachází pár metrů od zámeckého parkoviště. Vede k němu alej stromů. Tento park je historickou součástí areálu zámku. Jedná se o největší a nejvzácnější přírodní lokalitu v Dobříši. Rozkládá se na východním a západním břehu zátoky Huťského rybníka a Chotobušského potoka, na jihozápadě sahá až k silnici na Cholín a Sedlčany. Jeho celková rozloha činí zhruba 37 hektarů. Původně byl pouze ohrazenou panskou bažantnicí.
Doba, kdy přesně byl park založen, není známá. Barevná mapa od Stoczka z roku 1815 svědčí o tom, že v této době byl park již nejspíš dobudován. Případně se mohlo jednat o nákres, podle něhož měl být park vytvořen. Dle jiného zdroje bylo zjištěno, že park vznikal mezi lety 1790-1800. Anglické parky obecně vznikaly po celé Evropě. Název mají podle Anglie, kde se objevily jako první, a to již začátkem 18. století. Nahradily formální a symetrické francouzské parky. Změny v zahradní architektuře odpovídaly změnám, kterými tehdy postupně procházela celá tehdejší evropská společnost. V období romantismu převládal zidealizovaný pohled na přírodu, který je v návrzích anglických parků patrný.
V dobříšském parku byly vybudovány vyhlídkové plošiny, dále 3 umělé jeskyně, studánky a cesty vhodné i pro panské kočáry. K nejstarším komunikacím parku patří cesta ze Staré Huti přes tzv. Čertův most. U něho ve své době stával vyhlídkový pavilon ze strusky, který je dnes již zaniklý. Tvárnice či cihly ze strusky, tmavého sklovitého materiálu, byly ve své době velmi rozšířené a dodnes můžeme na Dobříšsku vidět mnoho důkazů v podobě starých neomítnutých zdí.
Zásadní změnou ve vývoji zámeckého parku bylo zboření pivovaru, založeného v roce 1750. K jeho demolici došlo v roce 1878, nedaleký mlýn byl zbourán již roku 1868. Do této části areálu tak mohl být rozšířen krajinářský park. Zákoutí mělo romantický ráz s jezírkem, vodopádem, kamenným můstkem a táhlým nepravidelným schodištěm. Umělý vodopád tekoucí z rybníka Koryto byl vybudován v roce 1874.
Při hlavním vstupu do parku uvidíme po pravici budovu původního divadla, v pozdějších letech přestavěnou na byty. Nová divadelní budova byla stavěna pod vedením zednického mistra Františka Josefa Moravce, potřebné vnitřní vybavení pak zhotovil truhlářský mistr Josef Kopáček. Vlevo od vstupu nemůžete přehlédnout Tritonovu fontánu stojící před velkou budovou oranžerie. Někdy mezi lety 1816-1840 byla k jižní straně oranžerie přistavěna budova velkého skleníku. Její klenuté niky nechal v roce 1910 vymalovat Josef Colloredo-Mansfeld. Mříž umístěná ve středních vratech oranžerie umožňovala pohled od fontány až k zámku. V současné době je vstup do oranžerie a následně do francouzské zahrady zámku zpoplatněn. Anglický park je přístupný volně. Na oranžerii navazuje klec s několika druhy bažantů - je tu například krásně zbarvený bažant zlatý nebo diamantový.
Důležitou roli zde hrál i mlýnský náhon, jehož koryto se táhne celým parkem podél západního břehu potoka a končí u zámecké vodárny. Byl napájen ze Svatopolského potoka, ovšem v roce 1950, kdy byla zřízena retenční nádrž, ztratil možnost napájení na zdroj vody. Kolem roku 2000 byl tento náhon vyčištěn a opět napojen na vodní zdroj.
Po roce 1918 se změnil přístup k anglickému parku, který mohl být po získání zvláštní permanentky volně navštěvován. Během německé okupace byl vstup do parku zakázán. Za dob, kdy na zámku žili spisovatelé, byl park opět celý přístupný.
Stromový porost parku je složen převážně z listnáčů domácího původu - především starých exemplářů dubu. K vidění je zde například 400 let starý a 19 metrů vysoký dub letní, jehož obvod kmene činí 530 cm. Později došlo k obohacení parku i o cizokrajné dřeviny.
Dne 29. července 2013 byl dobříšský park prohlášen přírodní památkou. Předmětem ochrany je především vzácný brouk páchník hnědý. Žije v dutinách starých dubů a společenstva dubohabřin, suťových lesů a trávníků. Mezi další chráněné živočichy obývající park patří tesaříci, zlatohlávek tmavý, užovka hladká a invazní želva nádherná. Z chráněných rostlin zde roste například černýš hajní, bělozářka větevnatá, česnek chlumní, jetel alpínský, kakost krvavý, ostřice trsnatá a další.
Francouzská zahrada
Jindřich Pavel Mansfeld nechal přestavět tuto okrasnou zahradu, která se rozkládá na terase pivovarských sklepů. Projektant využil mírně stoupající terén a založil zahradu na pěti výškových úrovních, oddělených opěrnými zídkami a propojených schodišti od nejnižšího rozsáhlého parteru až k nejvyšší, čtvrté terase. Dominantou zahrady, umístěnou na terase, je klasicistní zámecká oranžerie, která vytváří pohledový protipól zámku. Severní stranu oranžerie pokrývá iluzorní malba antikizující architektury. Ve čtyřech nikách byly umístěny pískovcové sochy postav z řecké mytologie - Meleagros, Apollón, Artemis a Afrodité. Formální zahrada pokračovala na jih až k Tritónově fontáně, za níž byla ohrazena zdí.
Druhou dominantou zahrady je památkově chráněná fontána ,,Napájení Héliových koní" od sochaře Františka Ignáce Platzera. Tento soubor soch představuje bájné antické bohy. Zahrada se do dnešních dnů zachovala takřka v nezměněné podobě. Největším zásahem do jejího vzhledu bylo zrušení původní středové cesty, která se táhla od zámku až ke zmiňované fontáně. Na počátku minulého století ji francouzský zahradní architekt Touret nahradil buxusovými ornamenty v parteru zahrady a trávníkem na první terase.
Nová radnice na Mírovém náměstí
Domem, který na Mírovém náměstí zaujme na první pohled, je radnice. Budova pochází z konce 18. století, následně byla v polovině 19. století přestavěna v klasicistním stylu. O přestavbu se zasloužila místní bohatá židovská rodina. Prvním známým majitelem objektu byl Žid Jakub Beck. Pro město Dobříš je tato stavba velice významná. Právě zde byla v roce 1865 otevřena první dílna na šití rukavic, přičemž právě rukavice Dobříš proslavily. Stalo se z ní město rukavic.
Postupem času si prostory v budově začalo pronajímat město. Stále se zde šily rukavice, ale nacházely se zde i kanceláře městských úředníků. V roce 1870 odkoupilo město od soukromého majitele celý dům. V té době byla současně využívána ještě budova staré radnice, kde sídlil okresní soud a její kapacita byla nedostatečná. Všichni městští úředníci se přestěhovali do této budovy, které se začalo říkat nová radnice.
O budově se dodnes bohužel nedochovaly téměř žádné ucelené informace. Je známo to, že od roku 1890 sloužil sklep jako požární zbrojnice a schůzovní místnost hasičského sboru. Roku 1924 sem byl přesunut berní úřad z hotelu Heinz. Víme také, že v budově byla ve 30. letech 20. století umístěna provozovna elektro. Po roce 1948 došlo ke znárodnění podniku a jeho přeměně na národní elektrický podnik. Ve stejné době sem byla přemístěna ze staré radnice také městská knihovna. V 50. letech 20. století došlo k úpravě stavby pro potřeby Městského národního výboru. V této době bylo v přízemí domu provozováno holičství. V roce 1981 byla v půdních prostorách provedena kompletní rekonstrukce a vybudovány zde kanceláře účtárny a stavebního úřadu. Roku 1990 došlo k přemístění úřadu z nové radnice zpět do budovy staré radnice (čp. 119). Po přesunu úřadu v budově zůstala pouze městská policie. V roce 1995 zde byla otevřena nová lékárna a o pět let později provozovna banky. Od roku 2003, po rozšíření působnosti města, se v celém prvním patře opět nachází část městského úřadu.
Náměstí Svobody
Náměstí Svobody patří z historického pohledu k zajímavému místu, protože se zde nachází hned několik památek města, například stará hájovna, děkanský kostel Nejsvětější Trojice nebo Knížecí velkostatek. V samotném srdci náměstí stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z 2. poloviny 18. století, která dříve stávala na vargačském návrší. Na konci náměstí se nacházela jedna z nejstarších a nejoblíbenějších dobříšských hospod zvaná ,,Frc". Za dobu své existence nesla hned několik názvů, ale nakonec jí původní pojmenování zůstalo, protože se zde často konaly muzikálně-taneční frcy.
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel stojí hned naproti zámeckému areálu, původně mu však bylo vyčleněno místo jiné. Měl být postaven u sochy svatého Šebestiána na Mírovém náměstí. Důvodem, proč tomu tak není, byl rybníček, který měl sloužit jako záchrana při případném požáru a nemohl být proto vysušen. Nakonec tedy bylo vybráno jiné místo, kde do té doby stávala Loretánská kaple Panny Marie. Ta musela v roce 1792 ustoupit stavbě nového kostela.
Samotná stavba kostela probíhala v letech 1794-1797. V této době se však nejednalo o žádnou zvlášť majestátní stavbu. Svatostánek byl zbudován v jednoduchém ztvárnění, a tak se stal jen chudým příbuzným okolních farních kostelů. Jeho průčelí bylo prosté, ozdobené pouze trojhranným štítem s letopočtem 1797 a zakončené nízkou věží, v níž byly zavěšeny tři zvony. V roce 1901 došlo k povýšení kostela na děkanský. Při té příležitosti byl celý objekt zrestaurován a exteriér i interiér dostaly zcela novou podobu. Přestavba do novobarokního slohu trvala jeden rok.
V letech 1996-1999 musel být kostel kvůli havarijnímu stavu střechy úplně uzavřen. Původně visely ve věži tři zvony z roku 1797. Jejich jména byla Nejsvětější Trojice, Svatý Jan Nepomucký a nejmladší ze zvonů nesl jméno Svatý Florián. Za 1. světové války byly sejmuty a roztaveny. Roku 1929 došlo k jejich nahrazení zvony jinými. Dva z nich potkal bohužel stejný osud za 2. světové války. Dlouhou dobu pak visel v kostelní věži pouze nejmladší zvon Svatý Florián, který byl jako jediný ušetřen roztavení. V roce 2001 k němu byl přidán nový zvon Svatý Tomáš.
V roce 2006 byl opraven vnější plášť kostela a následně vyměněna střešní krytina. V kostele si všimněte krásných varhan. Finance v řádu několika milionů korun na ně trvalo sehnat šest let. Přispěli na ně jednotlivci i firmy. Na jejich pořízení se také využily finance z několika benefičních koncertů. Svou premiéru měly na Vánoce roku 2021. Varhany mají 987 cínových a dřevěných píšťal. Kostel své varhany dlouho neměl. Poslední nástroj pocházel z konce 19. století, a už v 60. letech minulého století nebyl, i přes četné opravy, v dobré kondici, navíc ho zasáhl červotoč. Původní pseudobarokní varhanní skříň nebyla výrazně poškozena, došlo k její renovaci a následně byla využita pro vestavbu nového nástroje. Na první pohled tak varhany vypadají stejně jako ty z roku 1898.
Použité zdroje:
- https://www.mestodobris.cz/15b-anglicky-park/d-489834
- https://www.zamekdobris.cz/parky/
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-nejsvetejsi-trojice-v-dobrisi
- https://mestodobris.cz/8-nova-radnice/d-489820
