Hrad Zvíkov má co nabídnout, navíc skrývá dosud nerozluštěné tajemství

Cesta k hradu.

Už samotná cesta na hrad může začít zvesela. Občerstvení na každém rohu a navíc cesta z kopce. No řekněte, kdy jste šli k hradu z kopce? Většina hradů stojí na nějakém vrchu. S velikou parádou se můžete občerstvit v místním pivovaru Zvíkovský dvůr na konci obce Zvíkovské Podhradí. Vznikl v roce 1993 a je jedním z prvních minipivovarů v ČR.

A ještě vám poradím, že pokud chcete ušetřit za parkovné, tak můžete svůj vůz odstavit ZDE, na parkovišti tohoto pivovaru. Parkoviště hlídané není a na tom, jestli jdete do pivovaru nebo ne, nikdo nebazíruje. Nevýhodou je, že budete mít trochu delší cestu k cíli.

Po necelých dvou stech metrech je další možnost parkování s malým občerstvením. Odstavíte zde svůj vůz za 100 Kč. Kdo Zvíkov zná, sjede ještě o dvě stě metrů dál na další možnost parkování a taktéž s občerstvením. Cena parkovného je stejná a cesta k hradu se trochu zkrátí.

Dál už jen pěšky

Zastvení u hradního píšťaláře.

A jak si tak pěkně jdeme, náhle zaslechneme vábivé tóny nějaké píšťaly. Opravdu nás neklame sluch, pod božími muky svatého Jana Netolického stojí mládenec v dobové košili. Je bosý, jako by právě vyběhl z hradu a svými tóny vyluzovanými píšťalou chtěl obšťastnit pocestné. Sám všechny vystavené píšťaly vyrobil a nejen ty, umí vyrobit i další hudební nástroje, třeba flétny nebo dudy. Milan Švagr, jak se mladý píšťalář jmenuje, nám opravdu dokázal navodit tu správnou dobovou atmosféru. Jak krásné je nyní pokračovat dále k hradu.

VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ HRADNÍ PROSTORY

Lukostřelba.

Pod věží Markomankou míjíme lukostřelkyni se svými terči. Každý návštěvník si může vyzkoušet, jak mu půjde střelba z luku nebo kuše. Počítejte s tím, že je tato atrakce zpopletněna.

Stánek.

Už na nádvoří mám žízeň a pochopitelně všechno pití zůstalo v autě. Ale nevadí, je zde stánek se suvenýry a velice příjemnou paní v okénku. Co už není tak příjemné, je čekání ve frontě. Každý chce něco, ať už se napít, nebo nějaký suvenýr. Cena za malý nápoj je od 40 Kč výš. Pití je z lednice. Ve vedru je skvělé a hradní přirážku akceptujeme.

Obchůdek.

Při toulání narazíte na malý obchCestou k parkánu má stánek s rozličnými nejen suvenýry. Kromě suvenýrů a uměleckých předmětů si zde můžete koupit třeba i nějakou starou knihu nebo žehličku.

Bistro Podhradí.

Vyhládlé zasytí malé bistro s posezením. Je nenápadně skryto vedle katovny a nabízí kromě polévky i řízek s hranolky za 190 Kč, párek na tácek za 70 Kč, utopence, bramboráky, klobásu, nakládaný hermelín a další. Bez hotovosti zde ovšem nepořídíte. Karty neberou.

Parkány.

V parkánech je příjemné chladno, škoda, že uhnil vyhlídkový můstek na soutok řek, je nepřístupný. Zde najdete i veřejné toalety, nemusíte hledat žádné vhodné křovíčko, kam byste si odskočili.  Na opačné straně parkánů je možné projít ke kotvišti parníku.

Kotviště.

Jeden zrovna kotví a brzy bude vyplouvat směrem k Orlíku. Loď začala troubit a lidé běží k nástupu. Hladina je tak nízká, že sestup turistům dělá dost veliké problémy. Zájemců o plavbu je hodně, ačkoliv cena jedné cesty ze Zvíkova na Orlík trvá asi 50 minut a stojí 300 Kč a pro dítě polovic. Pod zdí parkánu vede vyšlapaná pěšina. Možná vás dovede až k samotné vyhlídce na soutok, je to pravděpodobné, ale osobně neprozkoumané.

HRAD.

Skála na soutoku Otavy a Vltavy byla osídlená už v pravěku, doloženo je také keltské opevněné sídliště. Stavba hradu začala na podnět rodu Přemyslovců. První krok udělal Přemysl Otakar, který roku 1226 získal do vlastnictví skalnatý ostroh.Hlavní výstavba královského paláce s reprezentativní kapli probíhala v polovině 13. století. Stavba je to neskutečně stará a můžeme být vděčni, že se dochovala tak dlouhou dobu v relativně dobrém stavu. Podrobné informace o historii hradu si můžete pročíst na TĚCHTO stránkách. 

Nás už nyní čeká prohlídka samotného hradu. Prohlídka není rozdělená na okruhy a je bez průvodce. Cena vstupného je pro dospělé 160 Kč, děti 50 Kč, mládež a senioři 130 Kč. V přízemí je několik místností, které slouží jako galerie, rozlehlé sklepy a lapidárium, kde je k vidění řada různých vystavených exponátů. V patře několik síní, krásnou kapli a vstup na věž s výhledem. Schody ve věži jsou hodně vysoké, hůře pohyblivým návštěvníkům hradu může dělat problém do věže vyjít. Nejkrásnější ze všech síní je určitě Erbovní. Je krásně zdobená.

Velmi krásná je i kaple.

Bývalá ložnice se už zčásti zřítila zhruba před 200 lety, je z ní vyhlídka. Na to, jak je hrad starý, je spíše zázrak, že je vcelku zachovalý.

Otevírací doba.

Otevírací doba se liší v závislosti na ročním období. Celoročně je zavřeno vždy v pondělí. Aby se náhodou nestalo, že vyjedete na výlet a narazíte na zamčenou bránu, je dobré zkontrolovat si otevírací dobu hradu na jejich stránkách ZDE.

Celý park, parkán a přístup ke kotvišti lodí je přístupný celoročně, uzavírá se ovšem na noc. Od dubna do září je uzavřen od 21 hodina opět zpřístupněn v 8 hodin ráno. Po zbytek roku se uzavírá už v 18 hodin a otevírá v 8 ráno.

Tajemství hradu Zvíkov.

Jak už bylo zmíněno, Zvíkov skrývá jisté tajemství. Není to tentokrát ani žádná Bílá paní nebo zazděné dítě, ale podivné značky na kamenech věže Markomanky. Některé kameny nesou až do dnešní doby určité znaky. Co znamenají? Vědci se shodli, že jde o kamenické značky. Zkoumali řadu jiných staveb z tohoto období, ale nikdy nenarazili na přesnou shodu. Vždy se shodlo jen pár znaků. I na stavbách, které vznikaly ve stejné době, jako věž Markomanka. Písek je od Zvíkova pouhých pár kilometrů, jaká byla shoda na kamenech mostu nebo kostela? Vždy pouze dvě značky. Nejvíce jich bylo stejných v bazilice svatého Prokopa v Třebíči.  Obě místa dělí úctyhodných 114 km. Z celkem 60 značek nalezených v bazilice svatého Prokopa v Třebíči jich bylo shodných 13, což není málo.

Pokud se ztotožníme s názorem vědců, tak přijmeme fakt, že se jedná o kamenické značky. Ale i nad nimi visí řada nerozlousknutých otazníků. Co vlastně znamenaly? Proč nejsou na každém kameni? Nebo jsou snad na druhé straně stavby a není možné je spatřit? A proč je jich mnohem více dole u země a nahoře už prakticky nejsou? Podle nějakých zdrojů jde o podpisy kameníků, aby mohli evidovat svoji práci. Jenže proč nejsou na všech kamenech? Sice by to vysvětlovalo, proč se značky na různých stavbách shodují více a jinde méně, ale proč tedy nejsou popsané všechny kameny?

Existuje i mnohem odvážnější teorie o původu značek. Stáří věže se nedá určit. Může snad pocházet z druhého století našeho letopočtu, kdy zde stavěli Markomané obranné věže? Jsou to markomanské runy? Objevují se i tvrzení, že věž má keltský původ, což by znamenalo vznik věže v 5.- 6. století před naším letopočtem. Tento názor se opírá o skutečnost, že Zvíkov stojí na místě někdejšího keltského oppida. Je možné, že takovou věž postavili už Keltové? V případě, že by věž pocházela až z doby keltské, pak by šlo značky chápat jako magické ochranné symboly, kterými Keltové vybavili tuto stavbu. Jenže, jak si potom vysvětlit určitou shodu se symboly na jiných stavbách, které do období Keltů rozhodně nespadají?

Markomanské runy i keltské ochranné symboly jsou opravdu málo pravděpodobné. Nejlogičtější vysvětlení je, že jsou to kamenické značky, ale co znamenají? Napadá vás něco? Jaký měly ty podivné znaky vlastně význam?

Zastavte se u věže Markomanky a prohlédněte si tajemné značení na kamenech a popřemýšlejte o jeho významu. Na Zvíkově nikde jinde nejsou, jen na této věži. Proč?

Zvíkov jako filmová kulisa

Zvíkov patří mezi nejčastěji využívané historické lokace v české i mezinárodní kinematografii. Je domovem pohádkových filmů, historických dramat, seriálů i dokumentů – jednoduše ideální kulisa pro příběhy ze středověku i nadpřirozena.

První film, Pražský kat, kde můžeme Zvíkov spatřit, vznikl už skoro před sto lety, v roce 1927. Dále jsou to třeba: Šašek a královna (1987), Marie Růžička (1994), Lotrando a Zubejda (1996), objeví se i v nejdražším českém filmu Jan Žižka (2022). Filmů, které se zde natáčely bylo celkem více než 50. Jejich úplný výčet najdete ZDE.

Na Zvíkově průběžně probíhají různé výstavy, ale konají se zde i jiné akce. Třeba šermířská vystoupení. Přehled akcí, které se na hradě chystají, najdete ZDE.

Hrad Zvíkov opravdu stojí za vaši návštěvu. Nahlédnete do okénka naší dlouhé historie, zamyslíte se nad tajemnými znaky věže Markomanky a ve vedru si odpočinete v chladu hradních prostor. Občerstvíte se, zakoupíte si nějakou pozornost, a můžete odplout parníkem za dalším dobrodružstvím.

 

Použité zdroje:

Galerie