Kam na výlet ve Zlínském kraji - část II.
16. květen 2024 | Tereza Jámborová 7.8 min | Výlety
Procházka lázeňským městečkem, které vyhledávají filmaři a kde působil architekt Dušan Jurkovič, hrad s mnohaletou historií, muzeum nebo zámek s bohatě vyzdobenými interiéry v duchu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru. To vše nabídne druhý díl Kam na výlet ve Zlínském kraji.
Hrad Brumov
První zmínky o hradě nebo spíše jeho výstavbě jsou z let 1210-1220, kdy jeho úkolem bylo obránit a strážit vstup do Vlárského průsmyku, jež byl přirozenou spojnicí mezi Povážím a Pomoravím. Ve svých začátcích měl mohutnou hranolovou věž a také honosnou hradní kapli. V té době se přidal k síti zeměpanských hradů a stal se správním, vojenským a soudním centrem jedné z nově vznikajících provincií. Hrad během let vyměnil spoustu majitelů. V 16. a počátkem 17. století zažíval hrad mnoho válečných konfliktů. Od vzbouřenců, přes pád asijských nájezdníků, dále také protáhnutí švédských vojsk nebo vpád Tatarů a Turků. Obec byla zpustošena a vypálena, hrad se však udržel. Kuruci – uherští vzbouřenci však drancují panství a obyvatelstvo osad se schovává přes 7 let v okolních lesích. V roce 1760 hrad zachvátil první velký požár, po kterém byl jen nouzově opraven, bohužel roku 1820 nastal druhý požár, který zapříčinil, že z hradu se stává ruina a jeho tehdejší současný majitel, Štěpán z Illésházy jej nechává rozebírat na stavební kámen. V roce 1835 je panství už jen s pouhým torzem hradu na prodej, kdy jej ale v tom samém roce kupuje bankéř baron Jiří Šimon Sina, později panství dědí jeho syn. Zbytky hradního kamene jsou využívány k výstavbě nových pivovarských sklepů. V následujících letech panství opět mění mnoho majitelů, kdy poslední z nich byla hraběnka Rainer-Harbachová, které byl majetek a panství roku 1945 zkonfiskováno a předáno obci Brumov. V 70. a 80. letech 20. století proběhl na hradě archeologický výzkum, který doložil, že na místě bylo první osídlení ve 12. století hradiskem, které plnilo strážní či celní funkci. Byly zde nalezeny architektonické stavební články jako románský tympanon a mnoho dalšího. Po ukončení výzkumu bylo rozhodnuto, že nastane pokus o rekonstrukci a zachování odkrytých částí hradu, ale nakonec tyto snahy padly a hrad propadl v zapomnění. Vše se rozjelo až v roce 1995, kdy se o hrad začala zajímat Valašská nadace. Na opravě se podílelo i město Brumov-Bylnice a také se podařilo získat dotace od státu i tehdejšího Okresního úřadu ve Zlíně. Horní hrad se díky tomu zachoval jako historická památka a hrad dolní byl přizpůsoben ke kulturnímu využití, slavnostní otevření veřejnosti se pak konalo 6. května 2000. V bývalých a sklepních prostorech se nachází expozice věnovaná historii hradu, která nabízí fotografie z archeologického průzkumu, prapory s erby majitelů, náčrtky vývoje, odlitek tympanonu a mnoho dalších zajímavých věcí. Spodní hrad byl částečně přebudován na malý amfiteátr, kde se pořádají různé kulturní a společenské akce.
Muzeum Valašské Klobouky
Roku 1933 vznikla ve Valašských Kloboukách Musejní společnost, která téhož roku založila muzeum o jedné místnosti v tehdejší škole. Ve 30. letech se ale muzeum rozrostlo o další místnosti, kdy se zvyšoval i sbírkový fond. V 50. letech Musejní společnost zanikla, avšak muzeum se stalo okresním, později (po roce 1960) městským. Koncem roku 1975 bylo muzeum převzato Oblastním muzeem jihovýchodní Moravy v Gottwaldově. Tehdy pod sebou mělo mnoho objektů jako dřevěnici čp. 79, která bohužel padla za oběť výstavbě bytovky. V roce 1993 došlo k zpětnému předání muzea do správy města Valašské Klobouky. V současnosti muzeum spravuje dva objekty – Starou radnici a Červený dům, ve kterém je možno shlédnout interiéry 19. století, je v něm prezentováno nejslavnější místní řemeslo, soukenictví, společně s plátenictvím a barvířstvím, u kterých pozná výrobní postupy. Další expozice, které dnes muzeum nabízí jsou třeba Modrotisková poštovní dílna, Pravěk jižního Valašska nebo Svět architektury Huberta Gessnera, jenž byl významným architektem a jedním z žáků Otto Wagnera.
Zámek Vizovice
Asi 15 kilometrů za městem Zlín stojí zámek Vizovice, který byl v roce 2001 zařazen mezi národní kulturní památky. Před rokem 1570 na tomto místě stál klášter, později byl ale nahrazen renesančním zámkem, do kterého byly zbylé klášterní budovy zakomponovány. Později bylo panství odkoupeno olomouckým kanovníkem Heřmanem Hannibalem Blümegenem, který chtěl ve Vizovicích vystavět novou rezidenci z důvodu rostoucího významu rodiny nejen na Moravě, ale i v rámci celé habsburské monarchie. K projektu byl přizván architekt František Antonín Grimm. Stavební práce započaly v roce 1747 demolicí starého zámku, kde později byla vybudována hlavní zámecká dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U v tehdy moderním barokním francouzském stylu. V druhé polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada. V dalších letech zámek změnil mnoho majitelů, posledním z nich byla rodina Boos-Waldecků, ale protože se hlásila k německé státní příslušnosti, tak po druhé světové válce byla odsunuta. Krátce na to byl zámek zařazen do první kategorie památkových objektů a z rozhodnutí komise vedené Zdeňkem Wirthem určen jako jedno z muzeí barokní bytové kultury. Objekt měl tehdy totiž velmi dobře zachované interiéry, a především bohatou obrazovou galerii.
Zámek dodnes v sobě skrývá bohatě zařízené interiéry ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, které jsou vybavené sbírkami porcelánu, orientálních předmětů i předmětů denní potřeby. Krom toho je zde i sbírka obrazů z 16.-19. století, která zahrnuje díla i nizozemského malířství i práce významných českých autorů. Dále je přístupná i zámecká kaple, jež je vyzdobena sochami Ondřeje Schweigla, který má své sochy vystavené i v zámecké zahradě. Ta je veřejnosti přístupná po celý rok.
Mariánské poutní místo Štípa
Asi 10 km od Zlína leží malá obec Štípa, která podle místní tradice a dochovaných písemných dokladů byla součástí poutě věřících k Panně Marie do Štípy už od 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1391, kdy v obci stál dřevěný kostelík. Z něj záhadně zmizela soška Panny Marie s Ježíškem, jež byla nalezena místním oráčem. Našel ji ozářenou ve Štípském háji. Věřící to vzali jako boží zázrak, a tak na onom místě nálezu postavili malou kapličku, která časem byla přebudována na gotický kostel. V obci Štípa byl v roce 1612 budován prostorný barokní kostel zasvěcený Narození Panny Marie, který financoval Albrecht z Valdštejna na přání své zesnulé manželky Lukrécie. Roku 1620 byla stavba pozastavena a k jejímu pokračování došlo až v roce 1743. Zázračná soška byla 30. září 1764 přenesena z gotického kostela do kostela nového. Podle kronikáře poutníci a věřící mohli během přenosu vidět zvláštní útvar na obloze. Vedle slunce měly být vidět dvě jasně zářící hvězdy.
Barokní chrám je jednolodní stavbou s půlkruhovým presbytářem. V interiéru se nachází velmi bohatá výzdoba a výmalba, oltář se středověkou soškou Madony nebo klasicistní náhrobek hraběte Františka Seilerna, který byl ve své době patronem kostela, jež zaplatil varhany pro tento kostel. V rámci projektu Otevřené brány je interiér kostela přístupný veřejnosti od května do září, přilehlý klášter je od roku 1996 ve správě karmelitánek.
Bílé Karpaty
Pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici, které vzniklo vyvrásněním z mořských sedimentů. Jejich nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s javory, buky a jasany. Z geografického hlediska jsou Bílé Karpaty subprovincií Vnějších Západních Karpat. Centrální pohoří jsou chráněna jak na slovenské, tak i na české straně. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980 a v roce 1996 byla zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. Krom nádherné přírody Bílé Karpaty poskytují také mnoho rozhleden, nachází se zde městské muzeum Slavičín, zřícenina hradu Zuvačov nebo zámek Nový Světlov.
Lázně Luhačovice
Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a patří k nejnavštěvovanějším lázním Moravy. Jsou malebné a nacházející se v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů. Jedinečný charakter jim vtiskl architekt Dušan Jurkovič. Lázeňské vily, kolonáda a park dotvářejí nádhernou atmosféru. Luhačovická kolonáda byla vybudována ve 20. století podle architekta Oskara Pořísky, jenž začátek kolonády umístil u Jurkovičova domu a propojuje tím tři objekty – Velkou kolonádu, Malou kolonádu a halu pramene Vincentky. Krom příjemné procházky zde návštěvník nalezne turistické informační centrum nebo interaktivní výstavu věnovanou minerálním pramenům.
Použité zdroje:
- https://www.hradbrumov.cz/
- https://www.zamek-vizovice.cz/cs
- https://www.muzeum-valasskeklobouky.cz/
- https://www.zamek-vizovice.cz/cs
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Narozen%C3%AD_Panny_Marie_(%C5%A0t%C3%ADpa)
- https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A9_Karpaty
- https://www.luhacovice.eu/
Galerie
