Kam na výlet v Moravskoslezském kraji - část VI.
8. září 2023 | Tereza Jámborová 6.3 min | Výlety
Vagonářské muzeum v zámku, dřevěné kostely, nejhlubší propast jako přírodní památka, hrad i zámek. To všechno skýtá tento díl série Kam na výlet v Moravskoslezském kraji. Text je doprovázen samozřejmě i se spoustou fotek a obrázků, abyste věděli, jaká krásná místa na Vás čekají.
Kostel Všech svatých v Sedlišti
Kostel zasvěcený Všem svatým v Sedlišti je jednou z nejvzácnějších dřevěných památek v moravskoslezském kraji. Na místě dnešního kostela stál ještě starší, ale pro nedostatečnou kapacitu byl přestavěn. Nynější podoba kostela byla vystavěna na konci 17. století, podle vizitačních protokolů to mělo být v roce 1679, kdy na něm pracovali dva sedliští tesaři Adam a Václav společně s jejich pomocníky. Kostel je pětiboký a obehnaný ochozem (tzv. sobotou), který chránil jak stavební základy, tak i věřící před nepříznivými podmínkami počasí.
Interiér kostela je bohatě zdoben malbou na deskách. Jedna z nejvzácnějších, pocházející z konce 17. století, byla objevena za oltářem Nanebevstoupení Páně, kdy probíhala celková obnova kostela v letech 2011-2012. Uvnitř kostela se nachází plochý strop, který je také dekorativně vymalován.
Vedle kostela pak najdete menší expozici Lašského muzea, která připomíná zdejší život v 19. a 20. století, kdy lidé ze Sedlišť darovali věci z půdy nebo svých domů, aby je nemuseli vyhazovat. Člověk se tak díky tomu seznámí s životem předků, kteří zde žili.
Zámek Kunín
Barokní zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro hrabata z Harrachu, po nich měla zámek v rukou Marie Walburga hraběnky z Waldburg-Zeilu, která zde založila, po vzoru Německa, vzdělávací a výchovný ústav – filantropinum, který se stal ohniskem vzdělávání v této části Moravy. Jedním ze vzdělanců, kteří zde byli, byl i František Palacký. Zámek pak vystřídal mnoho majitelů, bohužel na konci 2. světové války jej navštívili sovětští vojáci a naprosto jej zdevastovali. Nábytek byl vyhazován z oken nebo štípán na dříví, vzácné knihy ze zámecké knihovny byly používány jako toaletní papír. Na nechráněném zámku pak byly i nájezdy lidí z okolí, kteří vylupovali zámecký mobiliář. Sbírky, které na zámku zůstaly a přežily i následné zřícení střechy, byly dány do depozitářů hradů a zámků, aby zůstaly v bezpečí. I přes svůj špatný stav zámek sloužil jako ubytovna statku nebo sklad léků. V 70. letech se stal majetkem Vysoké školy veterinární Brno, která jej začala necitlivě upravovat tak, aby v něm vznikly koleje pro studenty. Bohužel na počátku 90. let ze zámku už byla zřícenina.
Přes tyto všechny špatné věci byl zámek získán obcí Kunín, která ve spolupráci s Muzeem Novojičínska zahájila velkou rekonstrukci. Díky získaným prostředkům se do zámku mohly vrátit i původní historické sbírky a některé původní vybavení. Dnes je přístupný veřejnosti, prohlídky vás zavedou do pohostinských pokojů, zámecké knihovny nebo i školy s empírovou nástěnnou výmalbou, prohlídka však pokračuje i do dalších zajímavých místností. Na jeho pozemcích se pak konají nejrůznější kulturní akce.
Propast Macocha
Nejznámější propast v oblasti Moravského krasu, která je součástí komplexu Punkevních jeskyní a také jednou z největších propastí svého druhu jak v České republice, tak i ve střední Evropě. Tato propast, jež své jméno dostala díky místní legendě, měla vzniknout při zřícení stropu velké jeskyně, kdy suť pokrývá její dno. Protéká zde říčka Punkva, jež napájí dvě jezírka – horní a dolní. Horní je hluboké přibližně 13 metrů a je viditelné seshora, kdež to dolní je ukryto mezi skalami a jeho hloubka přesahuje více jak 49 metrů, avšak ještě se nepovedlo dosáhnout jeho dna. Na okraji propastí jsou pak i dva vyhlídkové můstky. První z nich byl postaven roku 1882, je umístěn v nejvyšším bodě propasti a je z něho neuvěřitelný výhled. Druhý se nachází pak ve spodní části a velmi dobře z něj dne vidět až na dno. Macocha byla zpřístupněna veřejnosti mezi lety 1920-1933 díky profesorovi Karlu Absolonovi a od té doby je jednou z nejnavštěvovanějších přírodních památek u nás.
Kostel sv. Antonína Paduánského na vrcholu Malá Prašivá
Dřevěný kostel na Malé Prašivé byl zbudován roku 1640 hrabětem Jiřím z Oppersdorfu. S jeho vznikem se pojí zajímavá pověst, kdy majitel frýdeckého panství, Jiří z Oppersdorfu, byl v místě dnešního kostela na lovu. Zde se střetl s jelenem, kterého zranil. Ten byl rozlícen bolestí natolik, že se na svého lidského nepřítele vrhl s takovou silou, že jej měl nabrat mezi své paroží a zabořit jej hluboko do stromu. Až po delší době jej našli další lovci, hraběte vysvobodili a ten z vděčnosti, který jej údajně ochránil před jistou smrtí, nechal na tomto místě vystavět právě onen kostel.
Kostel je jednolodní s jednoduchým interiérem. Stále se zde konají bohoslužby a je cílem nejednoho poutníka jak ze Slezska, tak i z Moravy a Slovenska.
Vagonářské muzeum na zámku Studénka
Muzeum bylo založeno v roce 1956 a bylo koncipováno jako podnikové muzeum vagonky ve Studénce a sídlí ve věžovité části zámku. Druhé poschodí je pak věnováno založení samotné vagonky, jejího postupného budování a přehled prvních výrobků. Expozice seznámí návštěvníka s vývojem dopravy od středověku až po vznik nejstarších železničních tratí. Krom tohoto muzea zámek nabízí i své zámecké interiéry, kde návštěvníka čeká nejen multifunkční sál s galerií, ale také odpočinková zóna, a hlavně pro ty nejmenší i vagonářský hrací koutek.
Samotný zámek slouží jak ke kulturním, tak i ke komerčním účelům. Krom muzea se zde nachází i obřadní síň, knihovna či učebna základní umělecké školy. K němu také pak náleží park, který v sobě skýtá různorodé cizokrajné dřeviny.
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec tyčící se na vyvýšeném místě nad stejnojmenném městečku byl zbudován mezi léty 1329-1332 bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců. Původně měl hrad jednoduchou dispozici. Silné hradby na vrcholu skaliska, na osmibokém plném soklu pak byla postavena válcová věž. Za česko-uherských válek se tehdejší majitelé, Vok ze Sovince a jeho syn Jaroslav, měli přidat na stranu uherského krále Matyáše Korvína. Podle počtu značných pustých osad na panství byl hrad a jeho okolí pravděpodobně vypleněn. Hrad měl mnoho majitelů a také stavebních zásahů a úprav. Později přestal plnit rezidenční funkci a stal se jen sídlem správy panství. Avšak na hradu se podepsaly události třicetileté války, kdy jej obsadili Dánové. Tehdy se z hradu stala moderní pevnost, která odpovídala vojenskému umění. Až po roce 1650 hrad převzal Řád německých rytířů, kteří z této vojenské pevnosti, po provedení nejzákladnějších oprav, zde měli řádovou pevnost až do roku 1939, kdy byli zrušeni nacistickým Německem. A i přes nepřízně osudu, hrad byl jeden z mála, ze kterého se nestala zřícenina. Roku 1945 byl hrad zestátněn, 1965 byl převeden do správy bruntálského muzea, jež započalo s rekonstrukcí prostor. Nyní jsou zde expozice týkající se historie objektu, hlavní věž slouží jako vyhlídka do malebné krajiny, ale i do sovineckého přírodního parku. I zde se pak pořádají kulturní akce, výstavy, vystoupení šermířských skupin nebo prezentace tradičních řemesel.
Použité zdroje:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_(Sedli%C5%A1t%C4%9B)
- https://zamek.kunin.cz/
- http://www.propast-macocha.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Anton%C3%ADna_Padu%C3%A1nsk%C3%A9ho_(Pra%C5%A1iv%C3%A1)
- https://www.vagonarske-muzeum.cz/
- https://www.hrad-sovinec.cz/