Kam na výlet ve Zlínském kraji - část I.
22. září 2023 | Tereza Jámborová 6.4 min | Výlety
Zlínský kraj. Oblast známá obuvnictvím nebo filmovými ateliéry, které za svou dobu trvání vyprodukovaly mnoho pohádek a filmů. Kromě toho tento kraj naskýtá také neuvěřitelné množství památek – hradů, zámků, muzeí nebo archeologických nalezišť. Vítejte proto u prvního dílu série Kam na výlet ve Zlínském kraji.
Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Jak bylo řečeno výše, jednou z hlavních věcí, kterou se Zlínský kraj proslavil, bylo obuvnictví, a to obzvláště v dobách podnikatele Tomáše Bati. Proto se v roce 1924 uskutečnil první pokus o založení muzea, bohužel neúspěšně. Stalo se tak až v roce 1935, ale sbírky byly odkázány jen na dobrovolnou péči a muzeum nemělo kde existovat. Až roku 1944 byla městským sbírkám vyčleněna jedna etáž v Památníku Tomáše Bati. Ovšem tam muzeum nezůstalo dlouho, protože se v listopadu 1946 muselo přestěhovat z poškozeného památníku náletem do zámku Lešná. Tam sbírky byly díky hrabatům Seilernům obohaceny, avšak v letech 1951-1952 se znovu stěhovaly, tentokrát na hrad Malenovice. Muzeum svá místa měnilo a měnilo, nikde nezůstalo dlouho. Až v roce 2013 bylo přestěhováno do budovy 14 – zrekonstruované bývalé obuvnické továrny. Spolu s Krajskou knihovnou Františka Bartoše a Krajskou galerií výtvarného umění vytvořilo kulturní a naučné centrum 14|15 BAŤŮV INSTITUT.
V muzeu lze nalézt mnoho oddělení. Od archeologie a její vědecké výzkumy přes historii, etnografii, zoologii a mnoho dalšího, včetně expozice o obuvi.
Baťovy závody, Památník Tomáše Bati
Když už jsme zmínili nejznámějšího podnikatele ze Zlínského kraje, určitě byste měli navštívit i další závody bývalé obuvnické továrny nebo jeho památník, kde kdysi dávno výše zmíněné muzeum sídlilo.
Tomáš Baťa se svými sourozenci Antonínem a Annou založili roku 1894 obuvnickou dílnu, které se pozvolna začala měnit na obuvnické impérium. První tovární budovy vznikly v roce 1906, následně pak 1918. Roku 1924 začala přestavba továrny, kdy se staré budovy zlikvidovaly a byly nahrazeny novými.
V roce 1945 byl podnik znárodněn a přejmenován na Svit, který se zlínskému obyvatelstvu vryl do paměti a komplexu už snad neřeknou ani jinak. Po sametové revoluci byl areál továrny, který stojí v samotném srdci města, uzavřen. Budovy i majetek se rozprodávaly.
Výrazné oživení nastalo v roce 2004, kdy byl zrekonstruován Baťův mrakodrap, jemuž se říká „Jednadvacítka“, kdy se areál znovu začal otevírat veřejnosti a stalo se z něj takové malé město schované ve větším městě. K nalezení je zde finanční a krajský úřad, pojišťovna, bankomaty, kavárny, fitcentra, a také je to zkratka k železničnímu nádraží.
Za navštívení také stojí Památník Tomáše Bati, jedinečná architektura, která je pro Zlín jako klenotem. Lze zde přijít na prohlídku, kde návštěvník bude seznámen jak s historií, tak i s architekturou budovy a povídáním o životní cestě Tomáše Bati.
Hrad Malenovice
Hrad byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem, mladším bratrem krále Karla IV. Postaven byl v gotickém stylu, avšak v této podobě se nedochoval. Jediné, co z gotiky zbylo, je gotická klenba v jednom ze sálů. V 1. polovině 16. století byl přestavěn do renesanční podoby, následně pak upraven na zámecké sídlo v barokním slohu. Od roku 1953 je majetkem krajského muzea, kde jednu přebývalo i samotné muzeum se svými sbírkami. Dnes patří mezi jedny objekty, které muzeum spravuje. Návštěvník zde najde zoologické a archeologické expozice, ale také se může porozhlédnout po interiéru hradu, který sice není nijak bohatý, ale nabízí pohled na jednotlivé stavební slohy, kterými si hrad prošel. Krom malovaného sálu je pozoruhodná i kaple sv. Antonína z Padovy, kterou zdobí výmalba z 1. poloviny 18. století. Zpřístupněna je také hradní věž, ze které se návštěvník bude moct pokochat výhledem na okolí.
ZOO Zlín
ZOO Zlín přechovává zvířata ze všech kontinentů světa a její struktura je takto i rozdělena. Je přírodním bioparkem, kde zvířata žijí ve volných výbězích, ptáci ve voliérách, které připomínají jejich domov. Za jeden den tak díky zoo poznáte Afriku, Evropu, Asii a samozřejmě i ostatní kontinenty. Zoo přechovává přes 220 druhů zvířat a jedním z největších lákadel je zátoka rejnoků, které návštěvník může nakrmit pomocí zakoupeného jídla a díky tomu si je k sobě přivolat a třeba je i pohladit.
Návštěvu si můžete zpříjemnit díky komentovaným krmením zvířat, jízdě vláčkem, lanovým centem nebo dětským zábavním parkem. Krom úžasných výběhů se zvířaty zoo nabízí samozřejmě posezení a klidovou zónu, mnoho občerstvení a restaurace.
A když už zmiňujeme tuto zoo, tak její neodmyslitelnou částí je i zámek Lešná. Výstavba jeho areálu začala v roce 1804, zámek pak byl dokončen roku 1807. Následně byl ale zbourán v roce 1885, kdy na jeho místě byl vystavěn zámek nový. Ten se své realizace dočkal roku 1893. Nynější zámek tak kombinuje neorenesanci s neogotikou a švýcarským stylem. Interiéry byly přepychové a nabízely komfort své doby, včetně elektřiny a ústředního topení, vodovodu s teplou a studenou vodou, domácím telefonem, a dokonce i splachovacím záchodem. Suterén sloužil pro hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo obytné místnosti a reprezentační prostory. První patro bylo určené majiteli a jeho rodině, druhé patro nabízelo hostinské pokoje. Na přelomu 19. a 20. století byl zámek s areálem, parkem, oborou a přilehlými budovami dotvořen a sjednocen do architektonického a přírodního celku.
Zámek Zlín
Ve Zlíně ještě chvíli zůstaneme, protože zde stojí i zámek Zlín. První písemná datace o gotické tvrzi ve Zlíně pochází z roku 1360. Údajně měla mít půdorys písmene U, byla ukončená obrannou zdí a jako vodní příkopy pod ní sloužily dva rybníky. Přestavba z gotické tvrze na renesanční zámek začala kolem roku 1560, kdy se její půdorys uzavírá a má arkádové nádvoří. Tento stav měl přetrvat do let 1904-1905, kdy byl zámek přestavěn významným architektem Leopoldem Bauerem. 1929 je zámek odkoupen městem Zlínem, který o rok později jej pronajímá Baťovu podpůrnému fondu. Zřizuje se zde klubový dům a kavárna, zámek se také poprvé otevírá zlínské veřejnosti. V následujících letech zde sídlilo muzeum i galerie či zámecká restaurace. Od roku 2014 v zámku sídlí Galerie Václava Chada.
Janův hrad na Janově hoře u Vizovic
Správným názvem Prokopovský dvůr, ale více známé jako Janův hrad stojí stavení, které je ukryté v lesích. Bývalo hospodářskou budovou a dvorem pocházející z počátku 18. století, kdy bylo ve vlastnictví hraběte Heřmana Hannibala z Blümegenu. Avšak roku 1815 se dostává do vlastnictví rodu Stillfriedů z Ratenic, kdy zůstává jejich majetkem až do roku 1945. Posledním známým obyvatelem byl hajný. Od roku 1993 je objekt prázdný a opuštěný, v roce 1995 v něm hořelo a od té doby chátral ve stínu lesa Janovy hory.
V roce 2013 nastala ale změna, kdy se občanské sdružení Janova hora Vizovice spojilo a iniciovalo projekt na záchranu tohoto objektu. Proběhla konzervace stěn, úprava okolí a renovace studny, v roce 2018 byla vybudována dřevěná střecha s vyhlídkovou plochou. Nyní se o Janův hrad stará Občanské sdružení Janův hrad Vizovice.
Použité zdroje:
- https://www.muzeum-zlin.cz/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5a
- https://pamatnikbata.eu/
- https://www.muzeum-zlin.cz/hrad-malenovice-stranka
- https://www.zoozlin.eu/
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Le%C5%A1n%C3%A1_(z%C3%A1mek,_Zl%C3%ADn)
- https://www.zlinskyzamek.cz/
- https://januvhradvizovice.cz/
Galerie
