Dobrš - malá obec v jihočeském kraji, která má co nabídnout

Historie obce

Podle pověsti daroval kníže Oldřich za záchranu života před dravou zvěří Dobrš i s okolím mlynářskému chasníkovi jménem Kocík. Ten byl zakladatelem rodu Koců z Dobrše, který vlastnil dobršské panství až do roku 1616. Jeho prvním historicky doloženým členem byl Přibík Kocík. Původním rodovým znakem Koců bylo zlaté kolo o čtyřech loukotích v modrém poli. Poslední mužský potomek tohoto rodu zemřel v roce 1970. Kocové zastávali různé významné funkce a služby. Někteří z nich byli povýšeni do stavu hraběcího. Například Václav Koc se věnoval bádání pod vedením Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, se kterým podnikl cestu do Egypta. Z této výpravy si měl údajně přivézt krokodýla. Dalším Majitelem obce byl Kyštof Kafka z Říčan. Roku 1679 koupil dobršské panství Václav Řepický. Nevlastnil ho však dlouho, roku 1690 panství prodal hraběnce Lidmile z Althaimu. Posledními majiteli byli od roku 1707 Schwarzenberkové. První zmínka o Dobrši je z roku 1377, přičemž se jednalo o rozsáhlé panství, ke kterému patřily i mnohé okolní vsi. Z novější historie je známo, že na přelomu 19. a 20. století existovaly v Dobrši tři hostince, dva obchody, řeznictví, poštovna a kampelička. Za první republiky zde fungovalo také hokynářství a byla zde i prodejna tabáku. Působil zde ochotnický spolek Svornost a hasičský sbor. Ti organizovali různé slavnosti a ochotnická představení. Svornost nechala také vybudovat pomník na památku padlým v 1. světové válce. Většina těchto aktivit skončila v roce 1948 z politických důvodů. Obec měla i svůj vlastní pivovar, který stál nedaleko tvrze. Dodnes jsou na budově patrná sgrafita.

Největší zvon 2,3 tuny Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Tvrz v Dobrši

Nejčastěji je uváděno, že tvrz byla založena roku 1230. Měla dobré opevnění hradbami, vodním příkopem, dvěma věžemi. V 16. století byl k tvrzi přistavěn zámek. Okolní domy, které k zámku patřily byly vyzdobeny psaníčkovými sgrafity. Jejich podoba je patrná na restaurované bráně, která se nachází na vstupu k tvrzi. Nejvíce se hradu dařilo za Kryštofa Koce a jeho syna Václava v 16. století. Roku 1606 však začal význam hradu i celé obce klesat. Panství bylo rozděleno na čtyři části. V této době byla též zrušena rozsáhlá zámecká zahrada. Zajímavostí tvrze jsou 3 tajné chodby, které jsou dnes již z větší části zasypané. Ty nejspíše zachránili život místnímu osazenstvu před husity v roce 1420. Na rozdíl od zámku Žihobce, který také k Dobrši patřil - zde nájezd husitů nepřežil nikdo. Od roku 1838 do roku 1962 sloužila část zámku jako škola.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Vznikl ve stejné době jako tvrz. V již zmíněném roce 1420 byl vypálen husitským vojskem. Původně měla západní část kostela rovný dřevěný strop. Klenotem kostela je madona ze 14. století, dále křtitelnice, kříž s Kristem z počátku 17. století, vyřezaný budějovickým řezbářem a v neposlední řadě dřevěný vyřezávaný oltář z roku 1708. V kostele se nachází krypta, která sloužila k uložení ostatků dobršských pánů, ta však byla v roce 1927 zasypána. Velmi významné jsou malby ze 14. století.

Kaple svatého Jana a Pavla

Kaple sv. Jana a Pavla Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Postavena byla po roce 1260 na ochranu celého okolí od hromů a blesků. Světci Jan a Pavel byli od středověku uznáváni jako ochránci proti přírodnímu živlu. Tomu odpovídá i zvolená poloha, odkud kaple ční nad obcí. K zalesnění okolního prostoru kaple došlo až koncem 19. století. Na románskou část kaple byl po roce 1561 přistavěn prostor pro zvon Panny Marie. Zvon byl ulit pražským zvonařem panem Brikcím. Váží 2300 kilogramů a je zavěšen na původních dubových trámech. Nápisy na něm jsou ve staročeštině. V kapli jsou zavěšeny ještě dva další zvony. Osud těchto zvonů byl ohrožen za 2. světové války, kdy je Němci chtěli roztavit a použít na válečné účely. Naštěstí k tomu nedošlo a po skončení války byly objeveny u slévárny v Hamburku. V roce 1946 byly opět vráceny do Dobrše a znovu vysvěceny. Kaple nyní slouží hlavně jako zvonice.

Kostel Zvěstování Panny Marie Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Informace pro návštěvníky

Pokud se rozhodnete zavítat do Dobrše, určitě si domluvte průvodce, kterým je pan Rezek. Tento starší, avšak velmi čiperný pán bydlí v domku vedle tvrze. Na vratech má nástěnku s informacemi o obci a také je zde na něj telefonní kontakt. Můžete si tu od něj také zakoupit pohledy či turistické vizitky. Pán vás provede celou obcí, poutavě popovídá o historii obce, kostela, tvrze i kaple. Kapli vám odemkne replikou 300 let starého klíče, na který je patřičně hrdý. Vyhopsá s vámi po žebřících až k nejvyššímu zvonu. Při svém vyprávění poví mnoho zajímavého o zvonech, přečte vám nápisy na nich, řekne detaily o jejich výrobě a osudu. Nakonec vám na dva z nich zazvoní. Na ten třetí nezvoní, jelikož se používá jako tzv. umíráček a zvonění na něj v neoprávněnou dobu by bylo považováno za jeho zneužití. Pan Rezek je velmi ochotný a zodpoví vám veškeré otázky. Je velkým znalcem místní historie. Zná různé lidové pověsti ze svého kraje. O jednom tvrzení místních se zmiňoval právě u zvonice. Místní lidé mluví o tom, že zvony jsou slyšet až do Prahy. Pan průvodce však uvedl toto tvrzení na pravou míru. Vzniklo v době, kdy zvony nebyly kryté zděnou částí, ta byla dostavěna až později. Podle něj byly zvony slyšet opravu daleko, až do téměř 50 kilometrů vzdáleného Písku, do Prahy však nikoli. To si mezi sebou vyprávěli jen místní.

Použité zdroje:

Galerie