Kam na výlet v Moravskoslezském kraji - část VII.

Weisshuhnův kanál

horní část kanálu Autor: © Jan P. Štěpánek 02/2008

Unikátní vodní dílo vytvořil roku 1890 zakladatel žimrovických papíren Karel Weisshuhn, po kterém je tento kanál také pojmenovaný. Unikátní vodní dílo je dlouhé 3,5 kilometru, protéká třemi vodními tunely a dvěma akvadukty a ve svých dobách sloužilo pro přísun dřeva do papíren, které bylo vzdálené až 60 kilometrů daleko. Později na něm také byla vystavěna elektrárna, , která zásobovala město Opava a jeho okolí. Kanál má několik přepadů, aby dokázal regulovat výšku hladiny vody, jež se žene v korytu skal a kopců. Svému účelu jako vodní dopravě k přísunu dřeva sloužilo toto vodní dílo do roku 1966. Dodnes slouží k energetickým účelům, je vyhlášeno jako technická památka a také krásným místem vybízejícím k příjemné procházce krajinou.

Naučná stezka Velká kotlina

Státní přírodní rezervace, kterou byla Velká kotlina vyhlášena roku 1955, je zachovalé území ledovcového káru, jež leží na území Národní přírodní rezervace Praděd. Skalnaté území bez lesů, jež se otevírá k obdivu, patří k nejcennějším a nejzajímavějším částem Hrubého Jeseníku. Jedná se o jednu z nejbohatších lokalit ve střední Evropě, kde roste přes více než 350 druhů vyšších rostlin. Zdroje se však liší, některé uvádí číslo 400, jiné dokonce i 500. Krom velkého počtu rostlin zde žije i fauna – kamzíci, zmije, ještěrky a různé druhy ptactva. Zajímavostí je zde dlouhé trvání a uchování sněhu, který se zde může držet do června, někdy až do začátku července. V roce 1971 zde byla otevřena naučná stezka se sedmi zastávkami. Modrá turistická značka zavede návštěvníky na Ovčárnu, odkud mohou pokračovat na další turistické trasy, kdy jedna z nich je může zavést i do Karlovy Studánky. Mimo značenou cestu je do rezervace vstup zakázán.

Velký Svět Techniky Ostrava

navazující provozy komplexu Vítkovických železáren (ocelárny, kovárny, válcovny,...) Autor: © Jan P. Štěpánek 08/2012

Populární a hlavně naučné centrum Velký Svět Techniky, jež se nachází v Dolních Vítkovicích, svými interaktivními expozicemi zaujme nejen děti všech věkových kategorií, ale určitě také dospělé návštěvníky. To vše je schované v architektuře se zrcadlovou fasádou, jejíž autorem je Josef Pleskot. Architekt, jenž stojí za revitalizací Vítkovických železáren – Bolt Tower, multifunkční aula Gong anebo právě zmiňovaný Svět Techniky.
Návštěvník zde může navštívit celkem čtyři interaktivní expozice – Svět vědy a objevů, Svět přírody, Svět civilizace a Dětský svět. Všechny tyto expozice nabízejí zábavné a poučné atrakce, laboratoře a vybavené učebny. Nechybí zde ani 3D kino. Návštěvníci se zde ponoří do poznání, které vyzkouší na vlastní kůži. Poznají fungování lidského těla, města, mohou si vyzkoušet stroj času, který je přenese do pravěku nebo si mohou vyzkoušet vytvořit duhu či bouřku!

Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice

Bolatický skanzen je místem, kde návštěvník může nahlédnout do života našich předků, kteří před několika desítkami let žili na vesnici. Vybudován byl v roce 2002. Uchovávají se zde lidové tradice a řemesla, expozice je vybavena různými domácími potřebami a nářadím, které darovali samotní občané Bolatic. Jako expozice v obytném domě je vystavena jizba, kuchyň a také místnost pro služku, mimo obytnou část pak lze jít do prádelny, stáje pro koně či chléva pro krávy. Stodola pak ukrývá řemeslné a zemědělské nástroje, které naši předci využívali jak v domácnosti, tak na statku i na poli. Koná se tu mnoho kulturních a společenských akcí, aby si lidé připomněli, jak se před desítkami let žilo.

Zámek Slezské Rudoltice

Vstupní průčelí Autor: © Roman Krejčí 6.4.2002

Menší renesanční zámek nechali vystavět Fulštejnové v letech 1548-1565, avšak velmi brzy tento rod vymřel. Už v roce 1570 zámek převzali Sedlničtí z Choltic, ale ani ti jej dlouho neudrželi, neboť jim byl zkonfiskován za jejich účast při stavovském protihabsburském povstání. Zámek tedy rychle měnil majitele, dokud jej nezískal hrabě Albert z rodu Hodiců, který zámek nechal přestavět v barokním stylu. Díky tomu se stal jedním z kulturních center Slezska. Avšak po smrti hraběte Alberta zámek padl do rukou barona Friedenthala, který rozprodal zámecký mobiliář. Po roce 1875 ztrácí svou krásu, okolní zahrady, průjezdy i společenský život. V dobách druhé světové války zámek sloužil pro výcvik ozbrojené Hitlerovy mládeže – Hitlerjugend. Po válce chátral, později se dočkal opravy, ale interiér byl přizpůsoben k tomu, aby zde mohlo být zdravotnické zásobování. Až v roce 2004 se majitelem zámku stala obec Slezské Rudoltice, které se snaží každý letní víkend zámek zpřístupnit veřejnosti. Konají se zde různé vernisáže místních umělců, kulturní a společenské akce. Po domluvě s průvodci nebo kastelánem je možná historická prohlídka zámku či navštívení mini muzea.

Zámek Linhartovy

Severozápadní nároží Autor: © Luděk Pitter 08/2006

Bývalá tvrz se změnila na renesanční zámek na konci 16. století, kdy majitelkou byla Kateřina Kravařská ze Šlevic, která se provdala za příslušníka staré katolické šlechty Václava Haugvice z Biskupic. Ten započal právě s onou přestavbou. Z tehdejší podoby se dodnes zachovala jen dispozice zámku s uzavřeným vnitřním dvorem, obranná věž a klenby ve sklepních prostorách. Také se dochovala sgrafita na věži, která jsou ale ukryta pod rekonstruovanou barokní fasádou. Zámek jako většina dalších utrpěl značné škody při třicetileté válce, kdy byl naprosto zpustošen a prodán rodu Sedlnických. Ti přistoupili k přestavbě a zchátralý renesanční zámek přeměnili zvenku i zevnitř na zámek s barokním stylem. K tomu zámek dostal okrasný sad zřízený ve francouzském stylu, který byl v 19. století přeměněn na přírodně krajinářský park. Po několik let přibývaly další stavební úpravy jak interiéru, tak exteriéru. A i když zámek měnil majitele, tak i ti pokračovali v dalších úpravách. Avšak ani tento zámek se nevyhnul dění druhé světové války. Roku 1943 sloužil jako německá vojenská nemocnice, brzy na to v něm však vypukl požár. Shořela střecha, která byla nahrazena lepenkou, což ale zámek nezachránilo a od té doby neustále chátral. Byla zde snaha zámek rekonstruovat, ale bohužel po válce byl velký nedostatek stavebního materiálu. Rekonstrukce probíhaly rozděleně, a to v letech 1973, 1989 a 2003. Zámek byl nakonec 22. října 2022 slavnostně otevřen veřejnosti.

Použité zdroje:

Galerie