Hora Jedlová s rozhlednou a připomínkou Friedricha Schillera

Hora Jedlová

Tvořena je znělcem a pyšní se titulem třetího nejvyššího vrcholu Lužických hor. Její název vznikl podle zdejšího původního porostu, tedy převážně jedlí. Dnes je hora porostlá zejména smrky, na vrcholu pak buky. V minulosti na úpatí hory fungovaly dvě sklářské hutě. První z nich stávala již v dávném 14. století na území dnešní osady Rozhled. Druhá patřila v 17. a 18. století k velmi významným sklárnám. Na jižní straně hory se nachází bývalý pískovcový lom. Již od 2. poloviny 19. století je hora oblíbeným výletním cílem. 

Jak již bylo zmíněno, hora byla dříve z velké části porostlá jedlemi. Zajímavostí je, že zde byl zaznamenán výskyt vzácných druhů rostlin, resp. některých druhů orchidejí - kruštík širokolistý, bradáček vejčitý či prstnatec Fuchsův. Bohužel zdejší krajina byla od roku 1970 poškozována emisemi. Škodlivé látky pocházely převážně z nedalekých německých a polských elektráren. Hora se nevyhnula ani kůrovcové kalamitě, ke které došlo nejvýznamněji v 80. letech minulého století. Zejména působení škodlivin vedlo ke změně zdejšího biotopu.

V 90. letech 20. století byl na hoře Jedlová proveden výzkum týkající se místního živočišstva. Bylo zjištěno, že je zde velmi malý výskyt bezobratlých živočichů a měkkýšů. Naopak zde byl zaznamenán poměrně hojný výskyt obratlovců, obojživelníků, ptáků, plazů i savců. Za nejvýznamnější je považován nález rejska horského, o němž se do té doby soudilo, že se v Lužických horách vyskytuje pouze na německé straně.

Sklářství na Jedlové

Vraťme se ještě ke zmíněné sklářské tradici. Uprostřed dnešní osady Rozhled, naproti rekreačnímu středisku Slovan, na louce hraničící s Bílým potokem, stávala ve středověku sklářská huť, po níž se v pozdějších listinách (např. v listině majitele tolštejnského panství Jiřího ze Šlejnic z roku 1539) dochoval dnes již zaniklý název jejího stanoviště Gläsendorf. O huti není známo mnoho informací. Její existenci však dokládají archeologické nálezy zlomků užitkové a sklářské technické keramiky, nalezené v této lokalitě při průzkumech v letech 1989 a 1994. Huť byla nejspíše vypálena roku 1337 při dobývání hradu Tolštejna.

Na jižním úpatí hory stávala druhá, barokní sklářská huť Rollhütte. Založena byla zřejmě roku 1680 Janem Kašparem Kittelem ze Šumburku v Jizerských horách. Ta pravděpodobně navazovala na starší huť. Sklárna Rollhütte, která patřila k významnějším sklářským hutím tehdejší doby, prodávala své výrobky jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Doložena je pravděpodobná výroba k poctě tehdejších španělských králů, konkrétně se jedná o erb Kastilie a Leónu. Známé byly také její výrobky lustrových ověsků. Sklárnu vlastnili například páni z Vartemberka nebo Christoph Palme ze Svoru. Huť zanikla v roce 1739 následkem požáru, což dokládají jak pozdější písemné zprávy, tak také nálezy žárem deformovaných výrobků na místě jejího bývalého stanoviště. To však bylo zničeno budováním železnice v roce 1868.

Pískovcový lom

Ve spodní části jižního svahu hory je k vidění bývalý pískovcový lom. Jeho historie sahá několik staletí nazpět. Znázorněn je již na lesnické mapě z roku 1860. Kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával kolem 100 dělníků. Byly zde těženy pevné, křemité, převážně lavicovité pískovce březenského souvrství. Pískovec, který se zde vytěžil, byl vyvážen do Saska. Využíván byl ale také v blízkém okolí. Je z něj postavena většina ostění i kamenných schodů v domech nedaleko hory. Těžba zde byla ukončena ve 30. letech 20. století. Na skále při vstupu do lomu je dodnes patrný portrét malého děvčátka vytesaného do kamene. Důvod, proč portrét vznikl, však není známý.

Výška lomové stěny dosahuje až 6,5 metrů, výška odvalu v předpolí lomu sahá do výšky až 12 metrů. Lom postupně zarostl lesem, je zde také naleziště rojovníku bahenního a rosnatky okrouhlolisté. Kromě rostlin poskytuje lom domov mnohým živočichům. Žije zde např. zmije obecná, ještěrka živorodá, čolek horský a obecný, skokan hnědý a ropucha obecná.

Lákadlo pro turisty

Na vrcholu Jedlové čeká turisty možnost občerstvení v restauraci. Pro ještě lepší výhled je zde možnost vylézt na rozhlednu. Vrchol hory poskytuje kruhový výhled. Za jasného počasí jsou vidět Krušné hory a Krkonoše. Rozhledna je vysoká 23 metrů. Její stavba byla zahájena v roce 1890. Rozhlednu projektoval stavitel z nedalekého Varnsdorfu. Jako zdivo byl využit především zdejší znělec. Slavnostní otevření se uskutečnilo v září roku 1891. Na rozhledně bývala v minulosti umístěna lucerna, která sloužila jako maják pro celé okolí.

Rozhledna Jedlová Autor: © Dana Kaiserová 9/2024

Byla v provozu do roku 1953, kdy došlo k jejímu uzavření pro chatrný stav. O její obnovu se od roku 1988 snažila Tělovýchovná jednota Slovan Varnsdorf za podpory obce Jiřetín pod Jedlovou. Roku 1992 převzala rekonstrukci rozhledny firma z Rumburku, která provedla opravu podle starých plánů. Zhruba o rok později prohlásilo Ministerstvo kultury ČR rozhlednu kulturní památkou. V létě roku 1993 se zrekonstruovaná rozhledna slavnostně otevřela veřejnosti. Během prvního roku na ni vystoupilo 8000 turistů a podle zprávy z roku 2003 ji od té doby navštěvuje každým rokem více než 10 000 turistů. Rozhledna je majetkem obce Jiřetín pod Jedlovou a vstup na ni je zpoplatněn.

Zmíněnou výletní restauraci nechal postavit současně s otevřením rozhledny majitel panství, kníže Ferdinand Kinský. V provozu byla do roku 1943. V důsledku válečných událostí musela být uzavřena a začala chátrat, stejně jako rozhledna. Poprvé byla restaurace po rekonstrukci znovu zkušebně otevřena na Silvestra roku 1993 a od srpna 1995 je otevřena trvale. 

Před hostincem se nachází památník německého básníka Friedricha Schillera, kolem kterého bylo původně umístěno 19 balvanů z různých hornin charakteristických pro Šluknovskou pahorkatinu a Lužické hory. Dopraveny sem byly z devatenácti měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o vybudování památníku zasloužily. Pomník byl postaven v roce 1905 u příležitosti slavností ke stému výročí úmrtí básníka. Má být připomínkou Schillerovy návštěvy Jedlové, alespoň tak to psal tehdejší tisk. Při pobytu v Čechách Schiller navštívil Prahu, Cheb, Karlovy Vary a Duchcov, kde ho provázel Casanova. Na Jedlové však nikdy nebyl a pravděpodobně ani nevěděl, že existuje. Oslava slavných lidí tímto způsobem tehdy nebyla vůbec výjimkou.

Pomník F. Schillera Autor: © Dana Kaiserová 9/2024

Památník byl vytvořen následovně: do největšího kamene byla vsazena oválná deska s portrétem básníka a pod ní byla pamětní deska. V padesátých letech byl reliéf odcizen a kameny rozházeny po okolí. V roce 1994 byla zcizena i bronzová pamětní deska. Obecní úřad v Jiřetíně pod Jedlovou a provozovatel restaurace v roce 1996 pořídili novou pamětní desku z bílého mramoru. U příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září 1996 byl pomník Friedricha Schillera opraven.

Použité zdroje: