Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.

Pohraniční hrad zmiňován r. 1180. Sídlo pánů z Röthelsteinu. Ve 13. stol. měnil majitele, r. 1318 prodán rakouskému vévodovi. V pol. 15. stol. sídlo loupeživého rytíře Ledvenka. Loupežníci přemoženi r. 1458. Zpustnul během uherského vpádu. Od r. 1511 majetek města Hainburg a postupně rozebrán.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs

Zříceniny hradu z 13. stol. s unikátní hradní kuchyní. Přestavěn goticky za Něpra z Roupova (1380–93) a za Jana II. (kon. 15. stol.), renesančně za Jana IV. (1595–98). R. 1704 Roupov ztratil rezidenční funkci, začal chátrat a od r. 1817 zřícenina.

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.

Zřícenina hradu a opevnění původního města, založeného ve 3. stol. př. n. l. ilyrským kmenem Ardieanů. V r. 167 př. n. l. zde bylo římské město. Ve 4. stol. město s hradem ovládli Byzantinci. Ti zesílili opevnění a založili biskupství. V letech 1479-1913 město ovládala Osmanská říše.

Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.

Reliéfní zbytky hrádkuz poloviny 13.století, částečně poškozeného lomem, na kopci Hradisko severně nad obcí.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Téměř zaniklý hrad. V pramenech zmiň. pouze jednou, r. 1381, kdy jako odúmrť po jakémsi Zdislavovi připadl králi Václavovi IV. Pro bližší poznatky o hradu nezbytný alespoň základní odborný průzkum.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.