
Hrad nebyl nikdy archeologicky zkoumán. Postaven byl na výhodném místě, které zajišťovalo dokonalou kontrolu toku Dunajce. Dnes je situace zcela odlišná, hladinu řeky výrazně vzedmula roznowská přehrada a výhled zastiňují vysoké stromy, kterými jsou porostlé svahy hřebene. Předchůdcem hradu snad bylo nějaké dřevozemní opevnění.
Podle dochovaných zbytků šlo o jednoduchou stavbu na obdélném půdorysu o stranách cca 44 x 20 m orientovanou ve směru sever-jih. Z ní se dochovala severní a západní zeď a fragment jihovýchodního nároží od jihu a východu zesílené opěrnými pilíři. Obdélník hradu rozdělovala na dvě nestejně části zčásti dochovaná příčka.
Poté jej krátce držel krakovský arcibiskup Mikuláš Kurowski a po jeho smrti roku 1411 jeho bratr Petr. Ten se dostal do finančních potíží a roku 1426 hrad prodal slavnému polskému rytíři a hrdinovi grunwaldské bitvy Záviši Černému z Garbowa erbu Sulima. Ten se nového hradu příliš neužil (zřejmě jej ani nenavštívil), již o dva roky později padl v bitvě s Turky. V jeho rodě zůstal hrad až do počátku 16. století, kdy jej Závišova vnučka přinesla věnem do majetku významného rodu Tarnowských. To již nebyl hrad využíván a někdy v polovině 16. století (před r. 1568) začal stavbu níže položené bastionové pevnosti s nárožními bollwerky. O ní je pojednáno v samostatném hesle..