Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.
popis pevnosti
Až do konce 15. století sloužil jako sídlo majitelů rożnówského panství hrad na hřebeni Łaziska. Na počátku 16. století přešlo panství sňatkem do rodu Tarnowsich, kteří však k bydlení využívali jiné objekty. Až v polovině 16. století velký korunní hejtman Jan Amor Tarnowski rozhodl o definitivním opuštění starého hradu, který již nevyhovoval z hlediska obytného ani obranného. Aby zabezpečil obranu výnosného panství zahájil na břehu Dunajce stavbu moderní bastionové pevnosti na pravidelném půdorysu. Z neznámých příčin však moderně opevněná rezidence nikdy nebyla dokončena a dochovala se pouze v torzovitém stavu. V 19. století byl v místě nikdy nepostaveného zámku uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr, dnes také pobořený.
Zany, 27.5. 2005
Nikdy nedokončený opevněný zámek byl jednou z prvních realizací rané bastionové pevnosti v Polsku. Nepochybně se mělo jednat o pravidelnou pevnost s nárožními bollwerky zde zvanými podle italského vzoru beluard. Do dnešních dní se zachoval pouze jihovýchodní bollwerk, vstupní brána a kurtina mezi nimi. Bollwerk je nízká stavba ve tvaru protáhlého pětiúhelníku o nejdelší ose 30 m. Uvnitř kamenných zdí zakončených profilovanou římsou na krakorcích je jeden velký prostor zaklenutý kopulovou klenbou s ventilačními otvory. Každá ze stěn je vybavena dvěma zdvojenými střílnami přístupnými z interiéru z dřevěné galerie a zvenčí jakoby utopenými mezi krakorci římsy. Ze strany nádvoří byl bollwerk uzavřen stěnou s průchodem na malý dvorek a odtud šikmou plošinou na nádvoří. Dvoupodlažní brána je obdélná stavba s čtvercovým přístavkem při čelní straně vsazena do náspu, takže průjezd z úrovně nádvoří je na vnější straně celých…
číst dále
Zany, 27.5. 2005