Výsledky hledání míst

Ruina Prochaskovy vily nad Komorní Lhotkou. Bývalá lázeňská budova v alpském stylu vystavěna na sklonku 19. stol. Mezi válkami sloužila charitě České srdce, později domov důchodců a zotavovna. V současnosti je z budovy zřícenina v soukromých rukou.

Tvrz byla postavena přibližně na konci 14. stol. Tvrz přímo není v písemných pramenech zmiňována, snad ji postavili bratři Ondřej, Hroch a Beneš kteří se píší z Proseče r. 1391. V 2. pol. 15. stol. byla Proseč připojena k Lipnici, tím patrně ztratila na významu a zanikla. R. 1538 se zmiňuje jen ves.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Sypaná hráz na Bílé Desné, plánovaná jako část soustavy přehrad na úbočích Jizerských hor, budované po povodni 1897. Krátce po dokončení se 18. 9. 1916 vinou nekvalitní stavby protrhla a způsobila největší katastrofu svého druhu v českých zemích.

Hrad z konce 11. stol. Do r. 1381 majetek rodu Umfraville, od té doby s přestávkami v rukou rodu Percy. V l. 1173 a 1174 neúspěšně obléhán skotským vojskem. Od konce 17. stol. pustý a pronajímán. Branská věž z pol. 12. stol., donjon z doby po r. 1174, panský dům ze zač. 19. stol. Od r. 1966 ve správě státní památkové péče.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Gotický kostol sv. Mikuláša, ktorý kedysi tvoril jadro mestského hradu v Pukanci doplnený o renesančné protiturecké opevnenie zo 16. storočia. Z mestského hradu sa do dnešných čias zachoval len kostol, bašta hradu bola zbúraná v roku 1860. Renesančné opevnenie bolo rekonštruované v 70-tych rokoch 20. storočia.

První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.

Hrad dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Ze zbytků zříceniny dnes už zbývá jen nepatrný kousek, který tvoří část značně pobořené zdi.

Zříceniny hradu, stojícího na místě osídleném od doby bronzové (bohaté nálezy). Hrad byl postaven ve 12. stol. jako sídlo královských županů Zvolenského komitátu. Poč. 13. stol. byl hrad opevněn. Na přelomu 13. - 14. stol. proběhla gotická staveb. etapa. V 16. stol. byla postavena věž Vartovka.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

Zřícenina hradu, prvně zmíněného r. 1021 v majetku hrabat z Besalú. Poté byl do r. 1255 v majetku pánů z Barcelony součástí aragonského království. Jako útočiště katarů byl r. 1255 dobyt křížáckým vojskem. Do r. 1659 byl důležitým hraničním hradem Francie, posunutím hranice pozbyl významu.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.