Výsledky hledání míst

Barokní zámek (kaštieľ) nechal v 18. stol. postavit některý z příslušníků rodu Huszárů. Kolem roku 1800 přestavěn. Současnou novobarokní podobu získal v r. 1892 za barona Leopolda Eugena Haupt-Stummera. Od r. 1986 jej využívá statistický úřad jako školicí středisko.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

Patrový klasicistní zámek, dnes sídlo archivu, na návrší nad centrem obce. Předchůdcem je panský dům Zehentnerů ze 70. let 17. stol. V pol. 18. století za Minkwitzů a Stiebigů barokně přestavěn. Ve 30. letech 19. století klasicistní úpravy.

Původní renesanční tvrz Bítovských z Bítova z konce 15. století. Za Markvarticů přestavěna na renesanční zámek a Wilczky upraven na novobarokní budovu. V současnosti je zámek sídlem Městského úřadu a Turistického informačního centra.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.

Klasicistní kaštěl (zámek) v Klobušicích byl postaven v r. 1840. U něj byl založen anglický park s oranžerií. V r. 1930 byl zámek upraven a jeho poslední majitelé byli Šipekyovci. V letech 1959-1960 byl zámek znovu upraven. Poté v něm sídlilo muzeum obchodu. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Barokní lovecký zámeček nechal r. 1789 postavit Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu. Po r. 1945 sloužil jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po r. 2000 nákladně renovován pro ubytování a společenské akce. Areál s anglickým parkem volně přístupný.

Zámek postavený za Jana Václava Želeckého z Počenic po r. 1720. V r. 1925 za pozemkové reformy připadl Revírní radě, která postavila budovu ozdravovny a zámek upravila k ubytování zaměstnanců. Po r. 1948 byl zámek od ozdravovny oddělen.

Původně pozdně renesanční kaštěl (zámek) byl postaven někdy v 2. pol. 17. stol. V 19. stol. byl přistavěn klasicistní portikus a budova získala romantizující fasádu. Posledními majiteli byli Schlesingerové. V současnosti je v soukromém vlastnictví a je na prodej.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Knížecí palác je sídlem hlavy státu Monaco. Stojí na místě bývalé janovské pevnosti. Nad hlavním vchodem znak rodu Grimaldiů. První budova Knížecího paláce vznikla již ve 13. stol. Sídlo monackého knížete střeží čestná stráž. Některé z místností paláce je možné navštívit.

Renesanční zámek Vojkovských z Milhostic z poč. 17. stol. přestavěný kol. r. 1730 barokně a v 19. st. novogoticky. Obdélná dvoupatrová budova s trojúhelnými štíty má v severním průčelí mělký rizalit, v jižním balkon a věžičku s barokní cibulí.