Výsledky hledání míst

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má patrně po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen byl ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Zřícenina hradu ze sklonku 13. stol. zal. rodem Čáků. Roku 1392 získal hrad Peter, zakladatel rodu Apponyiovců. V 16. stol. hrad renesančně opraven a opevněn. Roku 1645 neudržovaný hrad vyhořel, po obsazení kuruckými povstalci r. 1708 pobořen císařským vojskem. Od r. 2000 v péči sdružení Apponiana.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Hrad z konce 13. stol., vystavěný na dominantním skalním bradle a jeho terasách nad řekou Oravou. Výrazného rozvoje a přestaveb se dočkal od poloviny 15. stol. do 1. třetiny 17. století za krále Matyáše Korvína, Jana z Dubovce a rodu Thurzů. Dnes sídlo Oravského muzea a stálé hradní expozice.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

Někdejší sídelní hrad budyšínského vévodství, které do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české. Jako kamenné sídlo byl postaven ve 13. století, četné další přestavby. Dnes sídlo okresního soudu, Srbského musea a městského divadla.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.