Turistické cíle v okolí obce Brandýs nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
Nalezeno celkem 154 záznamů, 1 / 13 stran, vyhledáno za 0.04 sec
Andrlův chlum 559.3 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj
Rozhledna 559,3 m.n.m., vyst. r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. l. min. stol.
Borohrádek 258.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Borohrádek
Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.
Brandýs nad Orlicí
hrad, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj, Brandýs nad Orlicí
Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.
Brandýs nad Orlicí 308.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.
Častolovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Častolovice
Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.
Červená věž 330.0 m. n.m.
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Litomyšl
Červená věž je posledním pozůstatkem opevnění Nového (nebo také Horního) města z konce 15. století založeného Bohuslavem II. Kostkou z Postupic
České Heřmanice 309.0 m. n.m.
Nová tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, České Heřmanice
Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.
České Heřmanice 309.0 m. n.m.
Stará tvrz
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Pardubický kraj, České Heřmanice
Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.
České Libchavy
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, České Libchavy
Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.
Chlumek
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.
Choceň 290.0 m. n.m.
Orlické muzeum
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Choceň
Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.
Choceňská brána
Karaska
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Kamenná věž ze 13. / 14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.
