věž od jihu
© Pavel Zany Komárek 9/5/2004
Zřícenina hradu Kazimíra Velikého z 2. pol. 14. století. R. 1404 zastaven králem Vladislavem Jagello Petru Szafrancovi. Později hrad ve správě různých držitelů, též užíván Švédy jako skladiště. Poč. 17. stol. získán Mikulášem Koricyńskim, který ho nechal opravit. Od konce 18. stol. zpustl.
Platí se vstupné v řádu několika zlotých. Prohlídka je samostatně, přístupný je celý areál včetně interiérů velké věže.V prvním patře brány je nevelká expozice k dějinám a vývoji hradu. Příjezd ke hradu je pohodlný, placené parkoviště i pro autobusy je přímo pod hradem.
Zany, 29.5. 2004
popis
Hlavní stavbou nejstaršího hradu byla třípatrová obytná osmiboká věž z kvádříkového zdiva postavená na vrcholku skalního výběžku. Rozlehlé (cca 100x50 metrů) nádvoří přiložené od východu bylo ohrazeno částečně dochovanou hradbou cca 1,5 metrů silnou opisující hranu návrší. V jihozápadním nároží byla postavena hranolová branská věž, do které vedl přes čelní příkop na zděných pilířích vyzvednutý dřevěný most jehož poslední část byla padací. Obytný palác stál v nejchráněnější poloze při západní straně nádvoří. Nejvýraznějším produktem přestavby z počátku 17. století byl tzv. hejtmanský (purkrabský) dům – podsklepená obdélná obytná budova postavená na skalním výběžku jižně od nádvoří. Posledním výraznějším zásahem bylo snížení osmiboké věže roku 1913 z obavy, ze zdivo neunese její váhu.
Pavel Zany Komárek, 29.5. 2004
historie
Většina autorů se shoduje v tom, že královský hrad Ojców nechal postavit Kazimír Veliký. Roku 1354 získal výměnou ves Smardzowice s okolními pozemky, pokud by zde hrad již stál, jistě by byl v listině zmíněn. Roku 1370, kdy je zmiňován zdejší purkrabí Zaklika, již hrad musel stát nebo být v pokročilé fázi stavby. Roku 1404 zastavil král Vladislav Jagello hrad svému věrnému dvořanovi Petrovi Szafrancowi, později jej spravovali dočasně různí zástavní držitelé nebo purkrabí převážně z řad malopolských rodů (např. Bonerů, Myszkowskich, Koryczińskich). Během následujících dvou století nebylo do oprav a údržby hradu příliš investováno až byl roku 1620 označen za „velmi zpustošený“. Na počátku 17.století získal ojcowské purkrabství Mikuláš Koricyński, který zahájil rozsáhlou opravu a přestavbu hradu, kterou dokončili až jeho synové Ferdinand a Stefan. Za švédské Potopy byl Ojców roku 1655 obsazen, díky tomu, že zde Švédové umístili sklady výzbroje… číst dále
Pavel Zany Komárek, 29.5. 2004
Půdorys místa
půdorys
© Bohdan Guerquin: 'Zamki w Polsce', nakl. Arkady, Warszawa 1984
© Bohdan Guerquin: 'Zamki w Polsce', nakl. Arkady, Warszawa 1984
