
Hlavní stavbou nejstaršího hradu byla třípatrová obytná osmiboká věž z kvádříkového zdiva postavená na vrcholku skalního výběžku. Rozlehlé (cca 100x50 metrů) nádvoří přiložené od východu bylo ohrazeno částečně dochovanou hradbou cca 1,5 metrů silnou opisující hranu návrší. V jihozápadním nároží byla postavena hranolová branská věž, do které vedl přes čelní příkop na zděných pilířích vyzvednutý dřevěný most jehož poslední část byla padací. Obytný palác stál v nejchráněnější poloze při západní straně nádvoří. Nejvýraznějším produktem přestavby z počátku 17. století byl tzv. hejtmanský (purkrabský) dům – podsklepená obdélná obytná budova postavená na skalním výběžku jižně od nádvoří. Posledním výraznějším zásahem bylo snížení osmiboké věže roku 1913 z obavy, ze zdivo neunese její váhu.
Většina autorů se shoduje v tom, že královský hrad Ojców nechal postavit Kazimír Veliký. Roku 1354 získal výměnou ves Smardzowice s okolními pozemky, pokud by zde hrad již stál, jistě by byl v listině zmíněn. Roku 1370, kdy je zmiňován zdejší purkrabí Zaklika, již hrad musel stát nebo být v pokročilé fázi stavby. Roku 1404 zastavil král Vladislav Jagello hrad svému věrnému dvořanovi Petrovi Szafrancowi, později jej spravovali dočasně různí zástavní držitelé nebo purkrabí převážně z řad malopolských rodů (např. Bonerů, Myszkowskich, Koryczińskich). Během následujících dvou století nebylo do oprav a údržby hradu příliš investováno až byl roku 1620 označen za „velmi zpustošený“. Na počátku 17.století získal ojcowské purkrabství Mikuláš Koricyński, který zahájil rozsáhlou opravu a přestavbu hradu, kterou dokončili až jeho synové Ferdinand a Stefan. Za švédské Potopy byl Ojców roku 1655 obsazen, díky tomu, že zde Švédové umístili sklady výzbroje… číst dále