
Hlavní stavbou nejstaršího hradu byla třípatrová obytná osmiboká věž z kvádříkového zdiva postavená na vrcholku skalního výběžku. Rozlehlé (cca 100x50 metrů) nádvoří přiložené od východu bylo ohrazeno částečně dochovanou hradbou cca 1,5 metrů silnou opisující hranu návrší. V jihozápadním nároží byla postavena hranolová branská věž, do které vedl přes čelní příkop na zděných pilířích vyzvednutý dřevěný most jehož poslední část byla padací. Obytný palác stál v nejchráněnější poloze při západní straně nádvoří. Nejvýraznějším produktem přestavby z počátku 17. století byl tzv. hejtmanský (purkrabský) dům – podsklepená obdélná obytná budova postavená na skalním výběžku jižně od nádvoří. Posledním výraznějším zásahem bylo snížení osmiboké věže roku 1913 z obavy, ze zdivo neunese její váhu.
Většina autorů se shoduje v tom, že královský hrad Ojców nechal postavit Kazimír Veliký. Roku 1354 získal výměnou ves Smardzowice s okolními pozemky, pokud by zde hrad již stál, jistě by byl v listině zmíněn. Roku 1370, kdy je zmiňován zdejší purkrabí Zaklika, již hrad musel stát nebo být v pokročilé fázi stavby. Roku 1404 zastavil král Vladislav Jagello hrad svému věrnému dvořanovi Petrovi Szafrancowi, později jej spravovali dočasně různí zástavní držitelé nebo purkrabí převážně z řad malopolských rodů (např. Bonerů, Myszkowskich, Koryczińskich). Během následujících dvou století nebylo do oprav a údržby hradu příliš investováno až byl roku 1620 označen za „velmi zpustošený“. Na počátku 17.století získal ojcowské purkrabství Mikuláš Koricyński, který zahájil rozsáhlou opravu a přestavbu hradu, kterou dokončili až jeho synové Ferdinand a Stefan. Za švédské Potopy byl Ojców roku 1655 obsazen, díky tomu, že zde Švédové umístili sklady výzbroje… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.