Výsledky hledání míst

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Pozůstatky nížinného vodního hradu ze 13. stol. Poprvé zmiňován v roce 1254. V období let 1387 až 1567 v rukou Perényiů. Poté do roku 1684 v rukou Drugethovců. Tehdy dobyt povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. O dva roky později zničen při jejich ústupu. Rozebrán při stavbě sousedního zámku.

Parní pila a úzkokolejka v Hamrech nad Sázavou v lese Roudni vznikla vzhledem k potřebě zpracování silného polomu a pracovala v letech 1931-1934. Dodnes se dochovaly v lese ukryté základy této stavby, o které nemají místní lidé většinou ani potuchy.

Pasargady byly hlavním městem starověké perské říše. O archeologickém nalezišti se soudí, že je mauzoleem Cyruse Velkého. Tumba má šest širokých schodů vedoucích k hrobu, a nízký úzký vchod.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Těžký pěchotní srub MO-S 20 U orla z l. 1936–38. Součástí hlučínské obranné linie. Jediný z vystavěných objektů plánované dělostřelecké tvrze. Po válce silně zchátral.

Pěchotní srub MO-S 22 František postavila firma Ing. V. Nekvasil, Praha. Betonování proběhlo v době od 30. 9. do 6. 10. 1936.

Hrad na ostrově sv. Patrika. Původně raně-středověký keltský klášter vypálen Vikingy v roce 798, poté obnoven. Vikingské hradiště z 11. stol. Katedrála ze 12. stol. Opevnění hradu postaveno v 15. stol. V období 1405-1736 patřil rodu Stanley.

Za vlády achaimenovské dynastie byla Persepolis metropolí perské říše. Nachází se zde paláce, audienční síně, pokladnice, zásobárny, stáje. Palác vystavěn na 18 m vysoké terase. Palác Apadana, stojící na samostatné tři metry vysoké terase. Síň sta sloupů měří 70 x 70 m. Dochovaly se dvě obrovské postavy býků

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Částečně rekonstruovaný zámek, vzniklý přestavbou a postupným rozšiřováním tvrze z první poloviny 14. století. Přestavby probíhaly v 16.–19. století, po roce 1945 nastala devastace, dovršená v 90. letech 20. století. Nyní rekonstruován.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

První opevnění v ilyrských dobách. V 6. stol. opraveno císařem Justiniánem I. V letech 1391–1420 byl Kotor samostatnou republikou. Později pevnost dvakrát poškozena zemětřesením a dvakrát obléhána Turky. V roce 1805 obsazena napoleonskou armádou. V r. 1979 zapsána na seznam UNESCO.