Dungur, zbytky paláce královny ze Sáby u etiopského města Aksúm
© Pavel Vítek 03/2009
Aksúm je město v severní Etiopii, ve svazovém státě Tigraj. V roce 2005 měl Aksúm 47 320 obyvatel. Na území města se nacházelo hlavní město Aksúmského království. Aksúm je významným střediskem etiopské ortodoxní církve. Město Aksúm leží na severu Etiopie, 65 km od hranic s Eritreou. Od pobřeží Rudého moře je vzdálen asi 300 km severovýchodním směrem. Od hlavního etiopského města Addis Abeba je vzdálen asi1.000 km severním směrem. Dungur, známější jako Palác královny ze Sáby stojí západním směrem od města Aksúm, si 1,5 km, směrem k horám.
Vědci nalezli v Etiopii palác a chrám legendární královny ze Sáby. Zbytky paláce na pahorku Dungur v západní části etiopského Aksúmu prý pocházejí z 10. století před naším letopočtem a byly nalezeny pod pozdějším palácem křesťanského krále. ...Archeologové také soudí, že na oltáři, který byl orientován k hvězdě Sirius, stála Archa úmluvy. Podle biblických pramenů šlo o pozlacenou truhlu z akátového dřeva, která obsahovala kamenné tabule s deseti přikázáními, jež Mojžíšovi svěřil Hospodin na hoře Sinaj. Tvrdí, že královnin palác byl zanedlouho po dokončení zbourán a postaven nově tak, aby se orientoval podle Siria. Novou stavbu prý provedl královnin syn Menelik, kterého panovnice měla s králem Šalomounem. Právě o Menelikovi se traduje, že odcizil desky s desaterem a převezl je do afrického království Aksúm. Od tohoto Šalomounova syna odvozují původ všichni etiopští vládci, včetně posledního císaře Haileho Selassieho, který žil ve 20. století. U oltáře nalezli archeologové na 17 obětních darů, většinou nádoby, které nebyly uloženy dál než 3,5 metru od oltáře. Dnes jsou z paláce jen zbytky obvodových zdí. Uprostřed areálu stojí dvoupatrová vyhlídková věž. Celý areál dosud nebyl archeologicky prozkoumán..
Královna ze Sáby byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně. Zmiňována je i v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, kde ji Etiopané nazývají jménem Makeda ale její jméno bylo v různých zemích a různých dobách jiné. ...V islámské tradici je známa jako Bilqís. Král Šalamoun ji znal jako královnu ze Sáby. Žila pravděpodobně v 10 stol. př. n. l. Přibližná poloha její říše je historickým sporem mezi Etiopií a Jemenem. Zůstává otevřeno, zda královna ze Sáby skutečně žila či nikoliv, protože nebyly nalezeny žádné soudobé nápisy svědčící o její existenci. Jako biblický příběh může mít svůj původ zpětně v některé starší sumerské či chaldejské mytologii. Podobný příběh existoval i v Persii, kde královna vystupovala jako dcera čínského vládce. Hebrejský biblický text vznikl pravděpodobně mezi 7. a 6. stoletím př. n. l. Je však možné, že král Šalomoun udržoval spojení s některou africkou královnou. Jiná teorie se opírá o vyprávění o královně ze Sáby z kanaánského zvyku hieros gamos, posvátný sňatek, což by vysvětlovalo, proč křesťanský etiopský císařský rod odvozuje svůj původ od nemanželského syna krále Šalomouna a královny ze Sáby, krále Menelika I. Poslední habešský císař Haile Selassie tak měl pocházet z 225. generace potomků Šalomouna a královny ze Sáby. Císař Haile Selassie byl po velkém suchu a následných nepokojích sesazen marxisticky orientovanými důstojníky. Po roce věznění zemřel, ale to již byl zbaven císařské hodnosti. To však již nepatří mezi pověsti, to je realita..
|
Přihlášení |
