Dungur, zbytky paláce královny ze Sáby u etiopského města Aksúm
© Pavel Vítek 03/2009
Vědci nalezli v Etiopii palác a chrám legendární královny ze Sáby. Zbytky paláce na pahorku Dungur v západní části etiopského Aksúmu prý pocházejí z 10. století před naším letopočtem a byly nalezeny pod pozdějším palácem křesťanského krále. Archeologové také soudí, že na oltáři, který byl orientován k hvězdě Sirius, stála Archa úmluvy. Podle biblických pramenů šlo o pozlacenou truhlu z akátového dřeva, která obsahovala kamenné tabule s deseti přikázáními, jež Mojžíšovi svěřil Hospodin na hoře Sinaj. Tvrdí, že královnin palác byl zanedlouho po dokončení zbourán a postaven nově tak, aby se orientoval podle Siria. Novou stavbu prý provedl královnin syn Menelik, kterého panovnice měla s králem Šalomounem. Právě o Menelikovi se traduje, že odcizil desky s desaterem a převezl je do afrického království Aksúm. Od tohoto Šalomounova syna odvozují původ všichni etiopští vládci, včetně posledního císaře Haileho Selassieho,… číst dále
Královna ze Sáby byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně. Zmiňována je i v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, kde ji Etiopané nazývají jménem Makeda ale její jméno bylo v různých zemích a různých dobách jiné. V islámské tradici je známa jako Bilqís. Král Šalamoun ji znal jako královnu ze Sáby. Žila pravděpodobně v 10 stol. př. n. l. Přibližná poloha její říše je historickým sporem mezi Etiopií a Jemenem. Zůstává otevřeno, zda královna ze Sáby skutečně žila či nikoliv, protože nebyly nalezeny žádné soudobé nápisy svědčící o její existenci. Jako biblický příběh může mít svůj původ zpětně v některé starší sumerské či chaldejské mytologii. Podobný příběh existoval i v Persii, kde královna vystupovala jako dcera čínského vládce. Hebrejský biblický text vznikl pravděpodobně mezi 7. a 6.… číst dále
|
Přihlášení |
