Celkový pohled na hrad a ostrov sv. Patrika od JZ.
© Pavel Semple, 04/2017
Nepravidelně oválná dispozice hradu zaujímá většinu rozlohy ostrova. Délka dispozice je přibližně 200 m od východu na západ a šířka až 140 m ve směru sever - jih. Hrad je obehnán kamennou hradbou z 15. stol. Na severní a jižní straně v ní stojí flankovací obdélné věže. Vstup do hradu je na jihovýchodní straně z dnešního přístavního mola. Původně byl hrad oddělen od hlavního ostrova úzkým mořským průlivem, takže přístup byl možný buďto čluny a nebo po lávce. Nedávné archeologické výzkumy odhalily pozůstatky nejstarší vikingské kamenohlinité hradby o šířce 4-5 m. Vikingská pevnost byla rozlohou menší než dnešní hrad a zaujímala tak pouze nejvyšší část ostrova. Hradní brána je situována v přízemí obdélné branské věže. Portál brány navíc chránilo dosud zachovalé předbraní. Horní dvě patra branské věže byla obytná. Vnitřní prostor hradu je dnes rozsáhlá travnatá plocha s nejvyšším bodem ostrova v nadmořské výšce 24 m. Jen pár metrů… číst dále
Ostrov svatého Patrika nese jméno po keltském klášteře zasvěceném sv. Patrikovi, který zde založili irští mniši někdy v raném středověku. Keltský klášter tradičně sestával z dřevěných kruhových obydlí pro mnichy a dřevěného kostela. Celek býval opevněn příkopem a valem s dřevěnou palisádou nebo nasucho kladenou zdí. Osídlení na ostrově je však ještě starší, v době železné (500 př. n. l. až 500 n. l.) se tu nacházelo hradiště. Vikingové v roce 798 klášter vypálili a v následujících letech zabrali celý ostrov Isle of Man. Z ostrova uprostřed Irského moře si udělali ideální základnu k dalším nájezdům do dnešní Anglie, Walesu a Irska. Vikingové se ale věnovali také zemědělství, na ostrově se usadili a postupně přešli na křesťanskou víru. V 11. stol. Vikingové založili na ostrově hradiště. Ostrov sv. Patrika byl strategicky velmi důležitý. Opevnění hradiště ale sloužilo také k obraně obnoveného kláštera. Právě někdy… číst dále
|
Přihlášení |
