Vnější strana stojícího torza plášťové hradby.
© Pavel Semple 04/2019
Parič patří mezi plášťové hrady. Všechny stavby hradního jádra byly schované za plášťovou hradbou. Hrad je výjimečný tím že hradba byla postavená z cihel, podobně jako u českého hradu Mydlovaru v Polabí. Pouze základy hradby byly kamenné. Dalšími pravděpodobnými plášťovými hrady na Slovensku jsou Hrušov, Divín a Brekov. Jádro hradu nebylo nad svým okolím nijak vyvýšené. Polygonální plášťová hradba má sílu zdiva přibližně 2.2 m. Vnitřní prostor měl na šířku kolem 26 m. Hradba je dnes datovaná do přelomu 13. a 14. stol. Do té doby byl hrad dřevohlinitý. Na jihovýchodní a západní straně byly ve 14. stol. k hradbě zevnitř přistavěny paláce. V průběhu 15. stol. bylo jádro hradu obestavěné obytnými stavbami po celém obvodu. Pouze na jihu byla mezera, nejspíše s bránou. Uprostřed dispozice bylo ponecháno úzké několikastranné nádvoří se studnou. V průběhu 16. stol. byla ve vnitřním prostoru západního paláce postavena kruhová cisterna (nádrž na… číst dále
Jednoduchý dřevohlinitý hrad byl postavený v nížinné poloze pravděpodobně někdy po tatarském vpádu v roce 1241. V písemné listině z roku 1254 je u poddanského města Trebišova zmiňován nížinný hrad. Jeho majitelem byl magistr Andronik, syn župana Parisa. Právě župan Paris je na základě podoby jména možným zakladatelem hradu. Poprvé je hrad výslovně zmiňován jako Castrum Parys v roce 1327, v listině krále Karla Roberta určené Vilémovi Drugethovi. Drugethovci jej drželi i s Trebišovem od roku 1319, to již šlo o nevelký zděný hrad. Později ale panství přešlo na krále. V roce 1387 jej král Zikmund Lucemburský věnoval s celým panstvím Petrovi Perényimu (z Perína) jako odměnu za jeho zásluhy a vojenskou pomoc. Peréniyovci pak v 15. stol. rozšířili vnější opevnění hradu. Vodní příkop byl napájený vodou z potoka Trnávky. V roce 1454 se na Pariči sešel krajský sněm, aby se usnesl na tom jak postupovat proti… číst dále
|
Přihlášení |
