Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Terénní pozůstatky nevelkého hradu u obce Myslejovice na kopci Zámčisko. Jediná písemná zpráva z roku 1374, kdy hrad se vsí získal Ješek Kropáč z Holštejna. Zanikl asi koncem 14. století. Oválnou plošinu obklopuje příkop narušený lomem, uprostřed pahorek (snad pozůstatek budovy).

Zbytky královského hradu. Postaven snad poč. 14. st., poprvé zmíněn 1342. Zničen snad v pol. 15. st. Již při zániku či v neznámé pozdější době (16. či 19. st.) rozmetána válcová věž. Z hradu zůstaly její zbytky, plošina jádra a čelní val s příkopem.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.

Pozůstatky hradní stavby v Nákle při kostele sv. Jiří. Zmínka o kostele v roce 1250. Hrádek postaven asi ve 14. stol. při původním dřevěném kostelíku či na jeho zbytcích. Kostel z r. 1560 pak převzal hradní a pevnostní zbytky samotné stavby.

Dnes pouhé zbytky po hradu postaveném r. 1280 Všeborem I. Zmíněn byl r. 1423, kdy byl obléhán vojskem Zikmunda pod vedením Ctibora z Cimburka. R. 1480 uveden jako pustý. Zříceninou byl ještě v 18. st. Dnes zůstaly pouze zbytky zdiva a příkopů.

R. 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství. R. 1713 přičleněn rakouským Habsburkům. Citadela pochází z r. 937. Největší rozsah v letech 1631 až 1675. R. 1891 zrušena jako vojenské stanoviště. Citadela využívána jako velitelské stanoviště.

Pevnost Narikala na skalnatém výběžku nad centrem hlavního města Gruzie Tbilisi. Vystavěna Araby ve 4. stol., rozšiřována později v 7. stol. i za krále Davida Stavitele na počátku 12. stol. Současná podoba z přelomu 16. a 17. stol. V r. 1827 poškozena zemětřesením a ponechána jako zřícenina.

Dánský královský hrad založen v 2. pol. 13. stol. V roce 1346 prodán Livonským rytířům. Poté hlavní sídlo velmistra řádu. V období 1558 až 1581 patřil Rusku, do roku 1704 Švédsku a pak opět Rusku. Těžce poškozen na konci 2. světové války v únoru 1944. Poté postupně opraven.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Výrazný terénní reliéf zaniklého hrádku na ostrohu nad levým břehem Olše. Archeologické nálezy datují existenci hrádku do období poloviny 13. století až 15. století.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.