Citadela v belgickém Namuru.
© Pavel Vítek 08/2022
Namur existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Za Julia Caesara se v oblasti usídlili Římané. Roku 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství. Roku 1713 bylo původně Španělské Nizozemí přiřčeno utrechtskou smlouvou rakouským Habsburkům. Městu vládli Rakušané, zatímco citadela byla pod kontrolou Nizozemců, kteří ji posléze přestavěli. Po belgické revoluci roku 1830 se Belgie odtrhla od Nizozemska a za nového režimu v Namuru sídlila vojenská posádka. Původní citadela pochází z roku 937. Svého současného rozsahu dosáhla v letech 1631 až 1675, kdy bylo město pod nizozemskou kontrolou. V 18. století byla vybudována celá řada vedlejších pozic. V roce 1891 byla zrušena jako vojenské stanoviště, nahrazena novým okruhem pevností kolem Namuru, které byly vypočítány tak, aby zabránily útoku dělostřelectva na město. Tento prstenec se stal opevněnou pozicí Namuru ve třicátých letech. Citadela byla využívána jako… číst dále
|
Přihlášení |
