Zbytky královského hradu. Postaven snad poč. 14. st., poprvé zmíněn 1342. Zničen snad v pol. 15. st. Již při zániku či v neznámé pozdější době (16. či 19. st.) rozmetána válcová věž. Z hradu zůstaly její zbytky, plošina jádra a čelní val s příkopem.
dějiny hradu
Zbytky hradu Myślenice se nacházejí na výběžku kopce Uklejna nad pravým břehem řeky Raba. Již v letech 1253-58 je zde zmiňováno nějaké opevnění, v letech 1325-8 je zmiňována zdejší fara. V té době mohl zde být založen i hrad, jehož vznik je však do začátku 14. století zařaditelný pouze na základě analogií. Roku 1342 převedl Kazimír Veliký myślenickou osadu z práva polského na právo magdeburské. Téhož roku je také poprvé zmiňován myślenický hrad jako sídlo celního úřadu na cestě spojující Krakov a Uhry. Královští purkrabí myślenického hradu jsou v pramenech uváděni od roku 1399. Jak dlouho hrad existoval nelze bez archeologických výzkumů říci. Vodítkem může být zmínka o „starém hradu“ v listině z roku 1444, což může naznačovat existenci nového sídla nebo skutečnost, že hrad byl ve špatném stavu. Pro druhou možnost by svědčila listina z roku 1457, kdy se zde usadila vojska dožadující se vyplacení dlužného žoldu za výpravu do Prus. V následných bojích s trestnou výpravou královského vojska bylo město zcela zničeno a zbytky hradu vypáleny. Pojistkou proti zneužití hradu při nějaké další vzpouře mohlo být rozmetání jeho zbytků náložemi střelného prachu a zbouráním věže. Ta však mohla zaniknout až v souvislosti se získáváním stavebního materiálu pro stavbu nového zámku východně od městečka v letech 1550-60 nebo jako důsledek hledání pokladů v 19. století.
Zany, 25.5. 2005
Od stoupajícího hřebene Uklejny hrad oddělují dva mohutné příkopy s mezilehlým valem. Jádro tvoří plošina o rozměrech cca 50x60 m v jejíž východní části stojí základy okrouhlé věže o průměru 10,5 m a síle zdiva 3,6-4,2 m. Jak byla věž vysoká nelze odhadovat, snad jen kdyby se podařilo znovu sestavit mohutné bloky jejího zdiva, které jsou roztroušeny po celém areálu hradu. Jakým způsobem byla věž zničena také není jednoznačné, četné z dochovaných bloků zdiva mají poměrně pravidelné tvary – dochované vnější i vnitřní líce zdi i hladce seříznutý průřez, vypadají jako ostrým nožem ukrojená kolečka gigantického kamenného salámu, což destrukci explozí příliš neodpovídá. Stopy dalších staveb ani obvodového opevnění nebyly nalezeny, více informací by mohl přinést jen hloubkový archeologický průzkum. Je poměrně pravděpodobné, že hrad zůstal v počáteční fázi kamenné věže obehnané pouze dřevěným opevněním.
Zany, 25.5. 2005
