Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.

Barokní kostel s renesanční věží (barokní zvonice) nahradil původní dřevěný kostel (14. stol.). Renesanční kostel byl vystavěn v 17. stol., barokně přestavěn r. 1757. V 19. stol. přistavěna předsíň. Kostel patří od r. 1958 včetně soch Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého mezi chráněné památky ČR.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Empírová stavba z let 1804-1805. Jednotná podélná jednolodní stavba orientovaná severojižním směrem. Areál kostela je ohraničen zdí se dvěma branami datovanými do let 1821 a 1845. Současný kostel byl vystavěn na místě staršího.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Současný jednolodní kostel sv. Mikuláše vznikl v letech 1764-1765 barokní přestavbou starší středověké stavby. Stavitelem kostela byl Anton Matzner. Od r. 1785 byla ve vsi také fara. Mše svaté nejsou v kostele pro špatný technický stav budovy a nezájem místních obyvatel běžně slouženy.

Kostel založen kolem r. 1230 vestfálskými obchodníky. Dnešní podobu získal v letech 1405-1420. Od r. 1561 v rukou luteránské církve. Dne 9. března 1944 zasažen během ruského bombardování Tallinu. Opravy dokončeny v roce 1984. Nyní muzeum středověkého umění a koncertní sál.

Zřícenina pozdně barokního kostela v Petrovicích, postaveného v 90. letech 18. stol. na místě starší dřevěné stavby. Po roce 1945 zchátral až ke zřícení střechy, zakonzervován v letech 1994–95. V okolí několik zajímavých sochařských artefaktů.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.