Výsledky hledání míst

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.

Kostel sv. Matouše ve Štěpánově je pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600, upravována barokně a restaurována koncem 19. stol. Věž přistavěna v letech 1785-1786. Zařízení převážně barokní. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Skuteč.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé roku 1352, vznikl současný zděný kostel na přelomu 15. a 16. století. Dnešní podobu včetně věže v ose západního průčelí a sakristie získal zřejmě ve II. polovině 17. století. Ústřední prvek hodnotného, ale značně zdevastovaného areálu.

Kostel sv. Maxmiliána vystavěn v letech 1759 - 1769. Barokní jednolodní stavba s věží v horní části hukvaldského náměstí naproti zámku.

První zmínka o hradu Babenberk pochází z roku 902. Městu dominuje kostel sv. Michaela a původně benediktinský klášter. Po zemětřesení vystavěn v letech 1121-1139. Kostel je trojlodní pilířová bazilika. Klášter zrušen roku 1803, nyní domov důchodců.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Farní kostel sv. Michaela archanděla v Licibořicích gotického původu z doby před r. 1350, obnoven barokně a nová loď postavena po požáru r. 1711. Sousední mohutná věž s cibulovitou bání z r. 1675 opravena v letech 1995-1997. Kostel kulturní památkou od r. 1958.

Pův. gotický kostel z pol. 14. stol., nyní v barokní podobě z pol. 18. stol. rekonstruované po požáru v letech 1855-1860. Kostel filiální v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec slouží k pravidelným nedělním bohoslužbám.

V jádře gotický kostel sv. Michaela archanděla z 1. pol. 14. století. V době baroka přistavěna zadní část s presbyteriem a upraven interiér se sochami Ignáce Lengelachera. Renesančně upravené věži dominuje ochoz se zděnou helmicí.

Původní gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. století barokně přestavěn počátkem 18. stol. Vedle kostela socha sv. Jana Nepomuckého. Jednolodní kostel s presbytářem, sakristií a masivní hranolovou věží. Kolem místní hřbitov.

Pozdně románský kostel je připomínán poprvé roku 1358. Vykazuje řadu slohových analogií se svatyní v nedalekém Vinci. Gotické a barokní úpravy, roku 1893 postavena nová věž a provedeny novorománské zásahy. Po roce 1990 zcela nepřístupný, obklopen ostře střeženými soukromými pozemky.

Původně barokní farní kostel sv. Michaela Archanděla byl postaven údajně r. 1690. R. 1885 byl rozšířen a novogoticky přestavěn do dnešní podoby (prodloužena loď, přistavěna věž, sakristie, prolomena nová okna). Na konci 20. stol. celkově restaurován.

Původně gotický kostel, postavený v letech 1487–97 Eduardem Baurem z Chebu na místě starší stavby. Kostel poničen požáry v l. 1641, 1718 a 1885. Poslední úpravy provedl A. Barvitius roku 1890. Kostel je dominantou náměstí.

Kostel dal na místě pův. kostela z l. 1420–1430 (vypáleného r. 1621) postavit v l. 1628–1635 Martin Půhočí z Předmostí. V l. 1684–1686 jej nechal Jan Emanuel Lažanský přestavět. R. 1728 přistavěna věž. Interiér vyzdobil freskami Josef I. Sattler. R. 1972 byl kostel prohlášen nár. kulturní památkou.