© Milan Caha 11/2019
Kostel sv. Lazara v centru města Larnaca je bezesporu nejvýznamnější architektonickou a historickou památkou tohoto největšího města na jihovýchodním pobřeží ostrova Kypru.
Kostel se rozkládá uprostřed stejnojmenného náměstí nedaleko pobřeží s plážemi, přístavem a hradem. Chrám je významný především přítomností sarkofágu s údajně pravými ostatky sv. Lazara z Betánie. Kamennému interiéru dominuje překrásný dřevěný vyřezávaný ikonostas s mnohým zlacením, který je možné spolu s podzemní kryptou obdivovat volně v návštěvních dobách kostela.
V okolí náměstí se nachází mnoho příjemných malých kavárniček a hospůdek, kde je možné se schovat ve stínu před palčivým kyperským sluncem a nasbírat síly na další poznávání města a ostrova.
Kostel sv. Lazara (Agios Lazaros) ležící uprostřed nevelkého náměstí tvoří kamenná trojlodní bazilikální stavba přes 30 m dlouhá a 20 m široká. ...Podlaha kostela se nachází asi 1,5 m pod úrovní současného dláždění náměstí. Zvenčí zaujme především kamennými prvky zdobená kostelní zvonicová věž. Hrubý kamenný neomítaný interiér zajímavě konstrastuje s nákladným vyřezávaným dřevěným ikonostasem se zlacením. Po pravé straně ikonostasu se nachází schodiště do krypty se sarkofágem sv. Lazara..
Lazar Svatý Lazar z Betánie byl bratrem Panny Marie a dle legendy díky Ježíši Kristovi vstal z mrtvých. Jako nepohodlný Ježíšův následovník a kazatel byl židovskými obyvateli naložen na loďku bez plachet a vesel a ponechán svému osudu. ...Mořské vlny donesly loďku až ke břehům Kypru do míst, kde stávalo starověké město Kition. Lazar zde začal šířit křesťanství a po takřka 30 let byl i zdejším prvním biskupem. Po skutečné smrti Lazara byly jeho ostatky pohřbeny v Larnace (Kitionu). Později putovaly k byzantskému císaři Leonovi VI. Moudrému do Konstantinopole, odkud však byly při křižácké výpravě v roce 1204 ukradeny a odvezeny do francouzského města Marseille a následně do burgundského kláštera sv. Lazara, kde jsou podle legendy uctívány dodnes. V 70. letech 20. století však byla při průzkumu larnackého kostela nalezena pod presbyteriem krypta s několika kamennými sarkofágy. Jeden z nich, který byl odborníky datován do roku 890, byl označen nápisem "Lazaros". V hrobce byla nalezena i lebka údajného světce. Určit však, které ostatky jsou opravdu ty světcovy, dnes už s jistotou nelze. Kyperští věřící tvrdí, že jejich předkové byzantskému císaři nepředali skutečné kosti světce, ale falešné. Pravé ostatky byly potají uloženy do podzemí kostela. Ať je pravda jakákoliv, larnacká krypta je velice uctívaným místem a zmíněná lebka vystavená pro věřící a poutníky, je umístěna na čestném místě pod pozlaceným baldachýnem. Kostel sv. Lazara byl vystavěn jako raně křesťanská trojlodní bazilika patrně před polovinou 6. století. Stavba měla být zcela zničena v průběhu arabské nadvlády nad Kyprem od poloviny 6. do 2. poloviny 10. století. Následně byl kostel v menším rozsahu obnoven jako trojlodní bazilikální stavba s trojicí kupolí nad klenebními poli hlavní lodě. V prvních letech osmanské nadvlády nad ostrovem byl kostel přeměněn v mešitu, byly zbořeny kupole hlavní lodi a zvonice. Netrvalo to však dlouho a Osmané nechali křesťanské věřící kostel vykoupit a v roce 1589 povolili jeho opětovnou přeměnu v křesťanský svatostánek. V letech 1773-1782 byl interiér kostela velmi nákladně vyzdoben, z té doby pochází vyřezávaný barokní ikonostas potažený zlatem. V roce 1970 postihl kostel velký požár, který vážně poškodil velkou část interiérů. Obnova probíhala v letech 1972-1974..
|
Přihlášení |
