Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Panský pivovar z r. 1879 vybudovaný knížetem Colloredo-Mannsfeldem. V r. 1909 přeměněn na parostrojní. Za II. sv. války zabaven Němci, v r. 1945 zkonfiskován. Výroba zde byla ukončena v r. 1975. V letech 2005–07 byl přeměněn na rezidenční areál.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Knížecí palác je sídlem hlavy státu Monaco. Stojí na místě bývalé janovské pevnosti. Nad hlavním vchodem znak rodu Grimaldiů. První budova Knížecího paláce vznikla již ve 13. stol. Sídlo monackého knížete střeží čestná stráž. Některé z místností paláce je možné navštívit.

Statek se zmiňuje r. 1654 v majetku Duchoslava Petružela. Poté měl řadu majitelů, za Knorů (Jan Knor z Dolan) byl r. 1771 barokně upraven. Od r. 1917 majitelem V. Prušák. Ve 40. l. 20. stol. průčelí s branou upraveno. R. 1963 statek zestátněn, opraven v 90. l. 20. stol. R. 2003 vrácen v restituci.

Renesanční zámek Vojkovských z Milhostic z poč. 17. stol. přestavěný kol. r. 1730 barokně a v 19. st. novogoticky. Obdélná dvoupatrová budova s trojúhelnými štíty má v severním průčelí mělký rizalit, v jižním balkon a věžičku s barokní cibulí.

Knurrův dům pochází z poč.18.st. Dostavěna byla asi v pol.19.st. dalšími dvěmi křídly. Bohatě členěné jedenáctiosé průčelí. Nejzajímavější část stavby je sochařsky zpracovaný portál. Dvě křídla Knurrova domu vybudovaná v 19.st. fasády téměř hladké.

Renesanční zámek nechal někdy kolem r. 1571 postavit Mikuláš Niemetz. Později byl barokně upraven a počátkem 19. století za pánů ze Skal získal empírovou fasádu. Pánům ze Skal patřil do r. 1946, kdy jej zabavil stát. Dnes slouží jako domov pro seniory.

V minulosti asi naše největší jezero u obce Kobylí s rozlohou 10 km2 se slanou vodou. Několikrát vysoušeno pro vznik kvalitní zemědělské půdy, Zánik r. 1835 a definitivně r. 1965. Dnes vybudováno Biocentrum - ostrůvek s mokřady a jezírky. Výskyt unikátní fauny a flóry.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 – 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.