Výsledky hledání míst

Základy jednodílného nevelkého hradu ze 14. století, nedaleko vsi Suchova. Jako jeden z majitelů se udává v roce 1417 Jan Lýsek z Brandýsa, možná otec známého hejtmana a vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1486 se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad snad ze 13. století. První a jediná písemná zmínka z roku 1336 jej spojuje s Kunátem z Karle. Švédská legenda uvádí, že r. 1374 loupeživý ryríř z hradu Karle přepadl pohřební průvod švédské královny.

Pozůstatky nevelkého gotického hrádku založeného Karlem IV. k ochraně Karlštejna. Jediná zmínka r. 1400, kdy zřejmě nebyl dokončen. Zanikl zřejmě krátce poté, v 16. stol. uváděno již jen jméno. Zachovaly se zbytky zdí a šíjový příkop s valem.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a r. 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. stol. V průvodcích dnes označovaná jako zámecká věž.

Zbytky strážního a celního hradu na kupecké cestě z Čech do Lužice. Vybíralo se tu clo, silnice procházela ohrazeným dvorem a branou, údolí bylo přehrazeno dosud patrným valem, hrad poskytoval kupcům útulek i ochranný doprovod. Roku 1442 stržen. Zbytky byly používány jako stavební materiál.

Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

Hrad byl založen zřejmě v 1. pol. 14. stol. k ochraně obchodních cest. Prvními držiteli byly Glaubitzové. Poslední hradní pán byl rytíř Hynek Krušina, jenž koncem 1. pol. 15. stol. plenil okolí. Proto byl hrad dobyt a pobořen. V r. 1513 definitivně zničen.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

Již ve 13. stol. zde mělo být opevnění, které v 15. stol. posílili rytíři řádu sv. Jana. Hrad strážící úžinu mezi ostrovem Nisyros a poloostrovem Kefalos nebyl patrně nikdy významný, neuvádí se v byzantských ani v rytířských pramenech. Nálezy dokládají osídlení v období osmanské okupace v 16. stol.

Kaunaský hrad leží na soutoku řek Němen a Neris. Pochází asi z 12.-13. stol. Postupně ztratil vojenský význam a sloužil jako rezidence a později administrativě. Po mnoho let opuštěn. Rekonstrukce začala v r. 1930 a pokračovala v 50. letech. Na hradě zřízena pobočka Městského muzea v Kaunasu.

Hrad neznámé polohy, podle něhož se psal v l. 1284–1297 Ondřej z Kavčí Hory, předek pánů z Dubé. Stával někde v okolí Líšna, které bylo rovněž majetkem pánů z Dubé. V r. 1544 se zde uvádějí pusté vesnice Kavčí Hora, Kajšovka.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.