Výsledky hledání míst

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Zřícenina hradu z roku 1254. Vystřídal mnoho majitelů. Ve vlastnictví Thurzů (16.století) začal hrad postupně upadat.

Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek pobořen a od té doby ve zříceninách.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1253. Ve 2. polovině 17. stol. jej dal přestavět Ladislav Rákoczi. R. 1708 byl hrad zpustošen císařskou armádou a od té doby chátrá. V letech 1928-1930 proběhly první záchranné práce.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.

Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Kdy byl hrad založen není známo. První zmínky pocházejí z pol. 15. stol. V r. 1701 začala stavba kostela a přestavba horního hradu na klášter, který zde fungoval do r. 1783, kdy byl zrušen. V r. 1855 získal celý komplex uherský stát a o rok později zde zřídil věznici, která je zde dodnes.

Archeologicky odkrytý románský hrádek z 1. pol. 12. stol. na prudce klesající ostrožně byl rodovým sídlem Minnebacherů. Ve 13. stol. přestavěn a střídal majitele. Albero z Feldsbergu jej r. 1269 daroval nově založenému dominikánskému klášteru v Imbachu. Jako nepotřebný byl zbořen.

Vodní hrad založil v 1. pol. 13. stol. Maurice FitzGerald. V l. 1286-1321 jej drželi páni z Clare, poté znovu FitzGeraldové. V 16. století zde žila pověstmi opředená Kateřina FitzGerald. Od pol. 17. stol. pustý. Osamělý válcový donjon v nivě řeky Womanagh.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.