Výsledky hledání míst

Klášter byl založen přibl. r. 1048. V l. 1721-1730 byl přestavěn (architekti G. Santini-Aichel a Ch. A. Oestl). Po násilném přebrání r. 1950 byl objekt využíván (a značně poničen) armádou. R. 1997 byla obnovena klášterní komunita. R. 2005 zde byla otevřena první část Památníku písemnictví na Moravě.

Původně gotický hrad, přestavěný ve 14. stol. na opevněný klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha. Současná podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby podle plánů K. I. Dienzenhofera. Objeven unikátní otisk tzv. turínského plátna z r. 1651.

Na místě dřevěného kostelíku vznikla r. 1298 trojlodní románská bazilika u proboštství benediktinů. Ve 14.stol. dostavěn got. presbytář, kaple Panny Marie a boční portál.V 18.stol. barokně upraven. R. 1978 odkryty gotické a renesanční fresky v kapli.

Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.

Klášter bernardýnek při kostele sv. Josefa vznikl r. 1646 spojením několika starších šlechtických dvorů. Současný barokní kostel byl vystavěn v l. 1694–1702. Areál si zachoval renesanční arkádový ambit a řadu barokních prvků; významným poutním místem je díky kultu sv. Josefa a Ježíška Koletańského.

Klášter bernardýnů vznikl v souvislosti s působením Jana Kapistrána v Krakově roku 1453. Gotický kostel z 15. stol. zničil požár r. 1655; v letech 1659–80 jej nahradil raně barokní chrám od Krzysztofa Mieroszewského s trojlodním bazilikálním uspořádáním, příčnou lodí, kupolí a dvouvěžovým průčelím.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Kostel a klášter postavil řád augustiniánů na místě pův. dřevěné kaple. Kostel byl postaven v l. 1679-1703. Opakovaně byl opravován, naposledy v l. 1969-1980. Klášter byl postaven v l. 1679-1687 a 1705-1737. R. 1807 byl konvent zrušen a r. 1816 se sem přestěhovala škola. Dnes slouží administrativě.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Konvent servitů v Nových Hradech založený Ferdinandem Buquoyem v roce 1677 při kostele sv. Petra a Pavla. V 50. – 80. letech 20. století kasárna pohraniční stráže. R. 1991 vrácen řádu servitů, po smrti posledního řeholníka r. 2005 klášter převzalo společenství papežského práva Rodina Panny Marie.

Roku 1234 byl klášter založen, pobořen v roce 1427 husity, v 15. století snahy o zrušení kláštera. V roce 1683 velký požár, který zničil takřka všechny budovy. Obnova dokončena v roce 1744. V roce 1838 založen sirotčinec. V roce 1897 povodně.