Výsledky hledání míst

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Dřevěná rozhledna (31 m, 480 m n. m.) s kamennou podezdívkou byla postavena v l. 2010-2012 (arch. Antonín Závada) podle původního projektu z r. 1896, který vypracoval arch. Dušan Samo Jurkovič pro Turistický spolek Valašského Meziříčí. Stavba však tehdy nebyla zrealizována pro nedostatek financí.

Vlastní vila, kterou si Dušan Jurkovič postavil v roce 1906 ve stylu lidové secese. Vila sloužila i jako ateliér a výstavní sál architektovy tvorby. Po totální rekonstrukci byla v roce 2011 zpřístupněna a slouží i jako dokumentační středisko architektury.

Lázeňský dům vznikl přestavbou menšího „Janova domu“ z 1. pol. 19. stol. R. 1902 byl přestavěn Dušanem Jurkovičem na dvoupatrovou čtyřkřídlou budovu s pokoji a koupelnami, kde se podávaly uhličité koupele. Ve své době byl zván barevnou pohádkou. R. 2002 byl zrekonstruován, dnes slouží jako hotel.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Justiční palác postaven v letech 1866-1883 v eklektickém stylu podle plánů Josefa Poelarta. Nejmohutnější stavba 19. stol. v Evropě. Za 2. svět. války zapálila německá armáda palác s cílem jej zničit. Poté zahájena rekonstrukce. Od r. 1980 palác v havarijním stavu. Od té doby opravy a rekonstrukce.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Královský hrad byl založen kolem r. 1260. Přestavován r. 1547 a po požáru r. 1811. Po r. 1750 sloužil jako kasárna a ztratil tím ryzí středověký charakter. Nyní je na hradě knihovna s internetovou kavárnou, obřadní síň a dům s pečovatelskou službou.

Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.