Výsledky hledání míst

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.

Trhová ves Frýdberk se prvně zmiň. r. 1267. Je ztotožňována s Lipinou, opevněným sídlištěm s tvrzí ze 13. stol. Ves byla r. 1277 Brunem ze Schauenburgu dána lénem Dětřichu Stange, později léno rozděleno mezi 2 bratry Stange (sídla Štandl x Lipina). Zanikající Frýdberk nahradil Místek (před r. 1389).

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Raně středověké slovanské hradiště Tuhošť v sousedství Domažlic bylo podle malého průzkumu z r. 1959 osídleno v 10.-12. stol., pravděpodobně však i dříve. Některými badateli považováno za možný Wogastisburg, dějiště bitvy Sámovy říše s franským králem Dagobertem v letech 631 nebo 632.

Tvrz v Předboji vznikla ve 14. stol. Využívána asi do 16. stol. Později zanikla. Tvrziště v intravilánu obce v sousedství hospodářského dvora. Dochovaly se názvy „Na Valech“ a „Na Parkáni“. Nyní prostor upraven bez pozůstatků po tvrzi. Tvrziště zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.