Výsledky hledání míst

Zříceniny hradu na kopci nad stejnojmenným městem. Hrad založen Maury v 11. stol., v roce 1244 dobyt křesťanským králem Jakubem I. Aragonským. Opraven a přestavěn po roce 1355. Poškozen na začátku 18. stol. a znovu na začátku 19. stol.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného před rokem 1250 Markvartici. Za majitelů Bibrštejnů od 16. století hrad pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. Části zdiva rozvezeny na stavby vesnic v okolí.

Rozsáhlá, zakonzervovaná hradní zřícenina na dominantní skále na soutoku Dunaje a Moravy. Odkryty jsou i pozůstatky předchozí zástavby jako např. staveb římské vojenské stanice nebo slovanského hradiště. Hrad zaujme i výhledy do okolí.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Hrad ze zač. 14. stol, od r. 1316 královský. V r. 1364 přestavěn Ludvíkem I. Velikým do podoby italského kastelu. V období 1382-1526 věnný hrad. Od r. 1526 v rukou šlechty. V období 1596-1605 v tureckém držení. Dnes státní hrad, v r. 2013 částečně zrekonstruován a dostavěn.

Hrad postaven de Vauxy v první polovině 13. stol. Na přelomu 13. a 14. stol. dvakrát dobyt Angličany. Roku 1313 pobořen. Obnoven Haliburtony v 2. pol. 14. stol. V 16. stol. majetek Ruthvenů. Dobyt parlamentním vojskem roku 1650. Od té doby pustý.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Zřícenina hradu, postav. zřejmě koncem 13. stol. rodem z Lučence. R. 1467 zkonfiskován králem, měl několik majitelů, od r. 1535 Zikmunda Balassy. Po r. 1559 opevněn, přesto r. 1575 dobyt Turky a obsazen do r. 1593, kdy byl dobyt zpět. R. 1679 pro loupeživé chování Imricha Balassy dobyt a vypálen.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Téměř neznámý, v písemných pramenech nezmiňovaný hrádek strážící cestu do Bojnice již připomínají pouze skromné zbytky zdí a příkop. Na základě terénních průzkumů a nálezů keramiky lze jeho osídlení klást do 12. až 13. století.

Zříceniny královského hradu. Postaven koncem 13. st., po staletí v zástavě významných rodů. Obléhán Švédy (1655) a Uhry (1657). Zpustošen Švédy (asi 1702), od té doby chátral. V 19. st. rozebírán, ve 20. st. provedena nepříliš šťastná rekonstrukce.

Zřícenina hradu Dobra románského původu z 12. století leží v Dolním Rakousku nad severním břehem stejnojmenné vodní nádrže na řece Kamp. Hrad zpustl v 18. století. Zřícenina je volně přístupná po červené značce ze vsi Reichhalms, která je místní částí městyse Pölla. U hradu je na břehu kemp.

Dobronivský hrad vznikl pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. První zmínka o něm pochází z let 1305-1306. Roku 1321 připadl královské komoře. V l. 1614-1805 byl v majetku Eszterházyů. Po r. 1805, kdy hrad opět získala královská komora, brzy zpustl a stal se zdrojem stavebního materiálu.