Divín

Při jeho severní straně je ve skále rozměrná čtvercová cisterna na vodu. Vstupní brána byla na východě, dostupná byla zřejmě po dřevěné rampě. Nádvoří obklopovala vysoká hradba, hrad neměl žádnou věž a řadil se tak typově k hradům s plášťovou zdí (hlavní obranný prvek tvoří mohutná a vysoká obvodová zeď). Na východě od hradního jádra bylo lehce opevněné hospodářské předpolí. V druhé etapě výstavby hradu (zač. 15. stol.) byl vybudován parkán, který sledoval hlavní hradbu skoro po celém jejím obvodu. Parkánem vedl přístup k hradu, od západní brány parkánu k původní východní bráně. Zřejmě při renesančním zpevnění parkánové zdi byla také postavena před plášťovou zdí masivní budova s novou vstupní branou (možný je i pozdně gotický původ). Patrně po r. 1560 bylo lehké dřevohlinité opevnění předhradí nahrazeno mohutnou hradbou, silnou 3 m, a před branou parkánu bylo vybudováno nové předbraní. Na východním nároží předhradí bylo postaveno mohutné a vysoké několikapatrové stavení, vystupující z linie hradby, připomínající bastion (od kterého se však odlišuje výškou a využitím několika pater), pocházející snad z konce 16. století. V tomto období byla určitě postavena budova při jižní hradbě. Zřejmě v 17. století byl postaven blok stavení před parkánem jádra na východě, ve kterém mohla být ubytovaná císařská posádka. Poloha tohoto bloku stavení naznačuje, že se v době jeho výstavby již příliš nedbalo na obranyschopnost parkánu / hradu..

Později byl hrad patrně v držení Matúše Čáka Trenčanského (†1321). První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1329. Zikmund a Štěpán z Lučence se zúčastnili roku 1467 spiknutí proti Matyáši Korvínovi, za což jim byl po potlačení spiknutí zabaven majetek. Král věnoval r. 1469 hrad Michalovi Országhovi. Krátce nato ho vlastnil Jan Nádasdy Ongor. Po smrti jeho dcery Kateřiny se hradu r. 1535 silou zmocnil Zikmund Balassa. Roku 1557 se o dobytí hradu marně pokusili Turci. Protože hrozba z této strany stále přetrvávala, byl hrad nově opevněn – roku 1559 byl zřejmě zesílen parkán jižní trojbokou baštou, následovalo vybudování masivního opevnění celého předhradí (patrně vč. bastionu). Hrad byl přesto Turky roku 1575 dobyt, a turecká posádka hrad okupovala až do roku 1593. Turci z hradu podnikali loupežné výpravy, a tak byl hrad roku 1593 dobyt vojskem Mikuláše Pálffyho. Na dobytí hradu se podílel také Bálint Balassa, do jehož rukou se hrad vrátil. Od roku 1598 vlastnil hrad Zikmund Balassa, který jej nechal opravit (z této doby může pocházet bastion u brány předhradí). Hrad byl opakovaně obsazen povstalci – Bočkajovci a Bethlenovci, ale po skončení povstání se vždy vrátil do držení Balassů. V polovině 17. století zdědil hrad Imrich Balassa, který odtud podnikal loupeživé výpravy. Na hrad byla proto umístěna císařská posádka a Imrich si r. 1670 vybudoval pod hradem zámek, kde pořádal divoké pitky. Na jednu z nich pozval i vojenskou posádku hradu – a ve spánku nechal velitele hradu a všechny důstojníky povraždit. Nato opět obsadil svůj hrad. Roku 1674 byl hrad po dobu 6 týdnů neúspěšně obléhán císařským vojskem, a roku 1683 (dle ESH to bylo již r. 1679) byl při dalším obléhání císařským vojskem po týdenní dělostřelbě dobyt a vypálen. Aby se hrad už nikdy nestal nedobytnou nepřátelskou baštou, byl záměrně pobořen. Později byl hrad staticky zabezpečen. Dnes je ve správě příspěvkové organizace Osvetové stredisko správy kultúrnych pamiatok Divín (OSSKP)..