© Dominik 08/2024
Nejstarší část hradu tvoří tzv. horní hrad, který byl vybudován na oválném skalnatém výčnělku; podle tvaru výčnělku tvoří jeho půdorys zalamovaný ovál 44 x 25 m, zdi jsou silné 2 m. K jeho jižnímu sektoru zevnitř přiléhá pobořený hradní palác (ve východní části sklep). Při jeho severní straně je ve skále rozměrná čtvercová cisterna na vodu. Vstupní brána byla na východě, dostupná byla zřejmě po dřevěné rampě. Nádvoří obklopovala vysoká hradba, hrad neměl žádnou věž a řadil se tak typově k hradům s plášťovou zdí (hlavní obranný prvek tvoří mohutná a vysoká obvodová zeď). Na východě od hradního jádra bylo lehce opevněné hospodářské předpolí. V druhé etapě výstavby hradu (zač. 15. stol.) byl vybudován parkán, který sledoval hlavní hradbu skoro po celém jejím obvodu. Parkánem vedl přístup k hradu, od západní brány parkánu k původní východní bráně. Zřejmě při renesančním zpevnění parkánové zdi byla také postavena před plášťovou zdí masivní budova… číst dále
Gotický hrad byl postaven zřejmě již na konci 13. století jako strážní pevnost nad obchodní cestou do středoslovenské důlní oblasti. Postavil ho některý člen rodu z Lučence (Losonci); dříve Tomajovců. Později byl hrad patrně v držení Matúše Čáka Trenčanského (†1321). První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1329. Zikmund a Štěpán z Lučence se zúčastnili roku 1467 spiknutí proti Matyáši Korvínovi, za což jim byl po potlačení spiknutí zabaven majetek. Král věnoval r. 1469 hrad Michalovi Országhovi. Krátce nato ho vlastnil Jan Nádasdy Ongor. Po smrti jeho dcery Kateřiny se hradu r. 1535 silou zmocnil Zikmund Balassa. Roku 1557 se o dobytí hradu marně pokusili Turci. Protože hrozba z této strany stále přetrvávala, byl hrad nově opevněn – roku 1559 byl zřejmě zesílen parkán jižní trojbokou baštou, následovalo vybudování masivního opevnění celého předhradí (patrně vč. bastionu). Hrad byl přesto Turky roku 1575 dobyt, a turecká posádka hrad… číst dále
|
Přihlášení |
